Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte zda je potřebné založit mamince bankovní účet, či ponechat výplatu jejího důchodu na Váš účet.

V zásadě máte tři možnosti:

1) vytisknout výpisy, které máte v elektonickém bankovnictví, či Vám chodí poštou vytištěné. Za požadované období začernit všechny položky, které se netýkají maminky.

2) požádat banku o tzv.: bankovní informaci, jedná se o zpoplatněnou službu. Banka ručně vypíše požadované transakce a potvrdí je razítkem.

3) zřídit mamince účet. Jak zřídit bankovní účet osobě omezené na svéprávnosti prosím kontaktujte danou banku, jelikož mohou být rozdíly v interních pravidlech.

Závěrem lze konstatovat, že všechny způsoby jsou správné.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, zda zaměstnavatel může požádat na ÚP o příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP, když další takové osoby nezaměstnává.

Zaměstnávání OZP se věnuje Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 75:

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

(1) Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let.

(2) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy podle věty první.

(3) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

(4) Žádost o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje

a) identifikační údaje zaměstnavatele,

b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele a

c) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a počet těchto pracovních míst.

(5) K žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 3 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 3 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením.

(6) Dohoda o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje alespoň

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením,

c) závazek zaměstnavatele, že pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením,

d) den, od kterého bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením,

e) dobu, po kterou bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna,

f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,

i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

k) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a

l) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět.

(7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu46).

(8) Nevrácení příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).

(9) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Vámi zmíněná podmínka zaměstnávat více než 50% zaměstnanců OZP se týká chráněného pracovního trhu, tj. § 78 téhož zákona:

Chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce

(1) Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2) Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že

a) zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců,

b) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle tohoto zákona,

c) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a

d) v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele

1. vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,

2. zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm,

3. neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy,

4. mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce.

(3) Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout zaměstnavateli splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50000 Kč a pokud zaměstnavatel podal žádost podle odstavce 5.

(4) Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

(5) Žádost o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň

a) identifikační údaje zaměstnavatele,

b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele,

c) informaci o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo informaci o hospodaření,

d) počet osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí,

e) informaci o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele s uvedením celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, z toho počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle § 67 včetně doložení této skutečnosti.

(6) Dohoda o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) dobu, na kterou je uzavřena,

c) závazek zaměstnavatele plnit v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele podmínky, které zákon stanoví pro uzavření této dohody,

d) závazek zaměstnavatele předkládat Úřadu práce roční zprávu o své činnosti, a to vždy do 15. července následujícího kalendářního roku; roční zpráva o činnosti zaměstnavatele obsahuje

1. informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech v členění podle § 67, jejich počet včetně doložení skutečnosti, že zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle odstavce 5 písm. e) nebo podle § 78a odst. 5 písm. b),

2. informace o předmětu podnikání zaměstnavatele a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí,

3. popis pracovních činností, na kterých se osoby se zdravotním postižením podílely,

4. počet osob se zdravotním postižením pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele nebo mimo tyto prostory,

5. počet osob se zdravotním postižením pracujících ve svém bydlišti,

6. informace o plnění podmínek stanovených zákonem pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele a závazků sjednaných dohodou o uznání zaměstnavatele,

e) povinnost zaměstnavatele oznámit Úřadu práce, že nesplnil některý ze závazků sjednaných v dohodě o uznání zaměstnavatele nebo přestal splňovat některou z podmínek stanovených zákonem pro uzavření této dohody,

f) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět.

(7) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele může vypovědět, jestliže zaměstnavatel

a) přestane splňovat podmínku pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50000 Kč, nebo

b) nesplnil závazek předložit roční zprávu o činnosti zaměstnavatele, a to ani na základě výzvy Úřadu práce.

(8) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele vypoví, jestliže zaměstnavatel

a) přestane splňovat některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. b) nebo c) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 3,

b) po 2 po sobě jdoucí kalendářní čtvrtletí nesplňuje některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 1 nebo 2, nebo

c) opakovaně uvedl v roční zprávě o činnosti zaměstnavatele nepravdivé údaje.

(9) Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Zaměstnavatel je oprávněn až do uplynutí výpovědní doby poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely splnění povinnosti uvedené v § 81 odst. 1.

(10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

(11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Z výše uvedeného plyne, že Váš zaměstnavatel může žádat o příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Současně můžete svého zaměstnavatele upozornit na slevy na dani.

Potřebné informace o zaměstnávání OZP najdete na stránkách ÚP.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz, ve kterém se ptáte, zda zaměstnanci obce, nebo České pošty (kteří obsluhují Czechpoint) mají zákonem uloženou povinnost vyhovět požadavku imobilního občana na legalizaci podpisu v domácnosti, nikoli pouze na přepážce.

Taková povinnost není nikde výslovně uvedená, nenalezli jsme ji ani ve smluvních podmínkách pošty, nicméně řada obcí takovou službu poskytuje na základě telefonické objednávky. Víme, že např. některé městské obvody v Praze, Brně či Liberci přímo nabízí návštěvu úřední osoby za účelem ověření podpisu či podání matriční žádosti v domácnosti imobilní osoby na svých oficiálních stránkách.

V legislativě obcí a měst takovou povinnost zákonodárce nestanovil, obce tak činí pouze ve snaze vylepšit služby poskytované svým vlastním občanům.

Pokud bychom skutečně hledali nějaký širší legislativní základ, lze se odvolávat na článek 5 úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 10/2010 Sb. mezinárodních smluv., v němž úmluva hovoří o zákazu diskriminace, který může spočívat i ve fyzickém přístupu ke službám. Spíše se však kloníme k článku 9 téže úmluvy o přístupnosti služeb, čímž je myšlena jak přístupnost fyzická, tak informační, tento článek na danou oblast cílí poněkud konkrétněji. Česká republika je signatářem úmluvy, konkrétně se monitorováním dodržování práv osob se zdravotním postižením zabývá oddělení veřejného ochránce práv vizte zde:

Pokud se nedohodnete se zaměstnanci konkrétní obce, případně takovou službu obec svým občanům nenabízí, lze se obrátit na kteréhokoli notáře zapsaného v Notářské komoře České republiky.

Pro legalizaci podpisu je třeba mít u sebe občanský průkaz a listinu, na které provádíte ověřování podpisu.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, zda bratrovi vznikne nárok na příspěvek na péči, když jeho zhoršený zdravotní stav trvá méně než rok.

Je pravda, že zákon o sociálních službách v §3 písm. c) definuje dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Jsou situace, zdravotní stavy, které jsou nezvratné. Např. ochrnutí v důsledku poškození míchy, terminální stadia onkologických onemocnění apod. kdy je zjevné, že zdravotní stav nebude výrazně lepší ani za rok. Tehdy příspěvek na péči bývá přiznáván i dříve.

Bez bližší znalosti zdravotního stavu nelze odhadnout, zda bratr bude, nebo nebude mít nárok na příspěvek.

Pokud má kvalitní lékařské zprávy od odborných lékařů, ne starší půl roku, prokazující zhoršení zdravotního stavu a potřebu péče druhé osoby, podejte žádost o příspěvek na péči na spádový úřad práce dle bratrova bydliště. Jestliže bydlí kvůli potřebné péči jinde, dané úřady budou spolu kooperovat. K žádosti je potřeba přiložit formulář oznámení o poskytovateli pomoci.

Úřad práce předá podklady Institutu posuzování zdravotního stavu, který vyzve praktického lékaře bratra kdoručení souhrnu o zdravotním stavu spolu s kopiemi odborných zpráv. Sociální pracovník úřadu práce si s bratrem/ zastupující osobou domluví termín návštěvy a provede sociální šetření.

Posudkový lékař na základě sesbíraných podkladů posoudí nárok na příspěvek na péči.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby najdete v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na možnost zpětného vyplacení příspěvku na péči do dne úmrtí Vašeho dědečka.

Na základě rozhodnutí soudu úřad práce zahájí řízení o zvýšení příspěvku na péči. Jelikož příjemce příspěvku na péči již nežije, tak účastníky řízení se stávají pečující osoby uvedené na úřadu práce.  

Úřad práce (ÚP) osloví Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) ohledně nového přezkumného řízení. Současně ÚP zašle pečujícím osobám dopis s informací o přerušení řízení. Při přezkumném řízení IPZS bude vycházet ze zdravotní dokumentace uložené ve spisu a posledního sociálního šetření.

Jestliže IPZS přizná vyšší stupeň příspěvku na péči, tak od data podání žádosti bude částka vyplacena pečující osobě. V případě více pečujících osob bude poměrečně rozdělena.  

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, jak postupovat při zamítnutí žádosti o invalidní důchod.

Předně je nutné mít kvalitní lékařské zprávy od odborných lékařům, ne starší půl roku.

Pokles práceschopnosti se posuzuje podle kritérií přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

Posudkový lékař dále hodnotí vykon zaměstnání a může přihlédnout k dosaženému vzdělání.

Píšete, že Vám již zbývá obrátit se na soud. Je to jedna z možností.

Podání správní žaloby se řídí dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Žalobu lze podat na místně příslušném Krajském soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště. Podání správní žaloby je osvobozeno od soudních poplatků a to podle § 11, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůta pro podní správní žaloby je 60 kalendářních dnů, kdy se lhůta počítá od následujícího dne po převzetí písemnosti.

Druhá možnost je obstarat si nové lékařské zprávy a podat novou žádost.

Se sepsáním správní žaloby a pro konzultace se obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uedeny v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na započtení dob přiznání invalidity III. stupně pro nárok na ID vyššího stupně.

Na OSSZ Prostějov Vám správně řekli, že přiznání invalidity III. stupně se nezapočítává do náhradní doby pojištění, protože nebyla splněna podmínka pro výplatu invalidního důchodu.

Jestliže chcete žádat o zvýšení invalidity, je třeba si nejprve zjistit lékařské zprávy prokazující nárok na vyšší stupeň invalidity. Invalidita se posuzuje podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pro získání invalidního důchodu III. stupně musí být pokles pracovní schopnosti minimálně 70 %.

Ve Vašem případě je potřeba si ověřit dobu účasti na sociálním pojištění. Toto zjistíte podáním písemné žádosti na ČSSZ Křížová 25, 225 08 Praha o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. V žádosti musí být uvedeno jméno příjmení, adresa trvalého bydliště, datum narození (případně i rodné číslo). Žádost musí být podepsaná a odeslaná na ČSSZ. Pokud máte datovou schránku, můžete požádat i elektronicky nebo také přes ePortal ČSSZ. 

Pro nárok na výplatu invalidního důchodu je třeba splnit dvě podmínky: 

- získání invalidity, což jste splnil

- potřebnou dobu sociálního pojištění

Pro nárok na výplatu invalidního důchodu je potřeba získat nejméně 5 let dob pojištění z posledních 10 let nebo 10 let do pojištění z posledních 20 let. Doba pojištění se zkoumá z doby před podání žádosti o důchod. 

Pokud se Vám zhoršuje zdravotní stav, je momentálně výhodnější čerpat nemocenské dávky, protože doba čerpání nemocenských dávek se Vám počítá jako doba pojištění pro výplatu důchod. V případě až budete mít lékařské zprávy prokazující zhoršení Vašeho zdravotního stavu, můžete podat žádost o změnu stupně invalidity. 

Až budete mít informativní osobní list důchodového pojištění, kontaktujte prosím nejbližší pobočku NRZP ČR, kde můžete zkonzultovat další postup, jak získat výplatu invalidního důchodu. 

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, jak začít podnikat při invaliditě, resp. že máte potíž najít vhodnou pracovní pozici.

Pomoc při hledání vhodného zaměstnání se můžete obrátit na pracovníky úřadu práce v rámci projektu Kariéra bez bariér. V rámci tohoto projektu pracovníci úřadu práce pomáhají najít práci tzv. na míru pro OZP.

Další možnost podpory od úřadu práce je pro OZP ve smyslu vytvoření si vlastního chráněného pracovního místa jako OSVČ- Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, příspěvek na společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Zde se prosím obraťte na oddělení zaměstnávání OZP na spádovém úřadu práce.

Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 6 písm. b) se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, měla v kalendářním roce nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod. Pokud si tedy budete dobrovolně hradit nemocenské pojištění, bude vaše samostatná výdělečná činnost považována za hlavní.

OSVČ (hlavní i vedlejší) má oznamovací povinnost – do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla samostatná výdělečná činnost zahájena, musíte o zahájení podnikání informovat vaši zdravotní pojišťovnu (ve věci zdravotního pojištění) a OSSZ dle místa vašeho trvalého bydliště (ve věci sociálního pojištění). Do 30 dnů od zahájení podnikání také musíte informovat finanční úřad (ve věci daně z příjmů).

Ptáte se na poradnu, která by Vás upozornila na úskalí spojená s podnikáním. Taková nám není známa. Danou problematikou plateb, záloh apod. se zabývají daňoví poradci. Zkuste v rámci rodiny, přátel se zeptat, jestli někoho takového nedoporučí. Věřím, že základní poradenství Vám daňový poradce bude schopen poskatnout telefonicky a zdarma.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkuji za dotaz, ve kterém se ptáte na doložení let péče o syna při žádosti o starobní důchod.

Péče o osobu závislou na druhé osobě pro důchodové pojištění ošetřuje zákon č. 155/1995 Sb. v § 5 odst 2:

d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.,

Dále tentýž zákon, viz výše § 102a odst 1:

(1) Účast osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.

Jedná se o tzv. náhradní doby pojištění. Je potřebné, aby si manželka vyžádala potvrzení o péči o syna za dané roky. Od roku 2011 se jedná o úřad práce a do roku 2011 OSSZ/ MSSZ/ PSSZ, příp. obec s rozšířenou působností- agenda sociálního odboru. Za určitých okolností lze doložit čestným prohlášením o době péče. Doby péče blíže rozepisuje portál ČSSZ.

Bohužel dané doby péče, pokud nejsou doloženy potvrzením o péči, se nezapočtou do potřebné doby pojištění. Dané období péče se započítává jen jednomu člověku, i kdyby pečovalo více lidí.

Doporučím podrobnější konzultaci na nejbližší pobočce Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.