Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz, ve kterém se ptáte, zda má Váš přítel možnost získat rentu v plné výši. 

K Vašemu dotazu sdělujeme následující: 

Na základě Vámi uvedených skutečností, kterých je pouze minimum, a bez znalosti obsahu příslušného rozhodnutí pojišťovny Kooperativa nejsem tzv. od zeleného stolu schopen případ Vašeho přítele vyčerpávajícím způsobem posoudit. Nyní se proto omezím pouze na ty nejzákladnější informace.

Postup pojišťovny Kooperativa v případě Vašeho přítele se zřejmě opírá o § 271b odst. 5 zákoníku práce, ve kterém je uvedeno, že zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271b odst. 1 zákoníku práce pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna.

V případě Vašeho přítele je tedy klíčovou otázkou, zda odmítl nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, z vážného důvodu, nebo nikoliv. Co se týče vážných důvodů, ty mohou spočívat zejména v tom, že by nabízená práce neodpovídala dosavadní pracovní kvalifikaci zaměstnance, místo jejího výkonu by bylo příliš vzdáleno od místa výkonu dosavadní práce, a také v tom, což je v případě Vašeho přítele zásadní, neodpovídala zdravotnímu stavu zaměstnance.

K posouzení toho, jaká práce by mohla by mohla být zaměstnanci s ohledem na jeho zdravotní stav nabídnuta, je třeba vycházet z § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ve kterém je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz ad.

K posouzení této otázky v případě Vašeho přítele je tedy zcela zásadní obsah lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, podle kterého Váš přítel nesměl dále konat předchozí práci pro pracovní úraz. Ani jeho obsah neznám. Co se týče dalšího postupu, vzhledem k tomu, že pojišťovna Kooperativa v případě Vašeho přítele zamítla odvolání, se podle mého názoru nabízí pouze podání žaloby k civilnímu soudu. K tomuto účelu určitě doporučuji profesionální advokátní zastoupení. A protože je celkově v případě Vašeho přítele pro moji osobu vícero neznámých, které by bylo vhodné vyjasnit a posoudit, nabízím Vám možnost intenzivní konzultace případu Vašeho přítele v rámci naší olomoucké poradny, a to prostřednictvím našeho pracovního e-mailu: poradnaolomouc@nrzp.cz. 

V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. 

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se, za jakých podmínek je pro osobu uprchlou z Ukrajiny možné získat nárok na vydání průkazu OZP.

Okruh oprávněných osob, kterým může při splnění stanovených podmínek vzniknout nárok na průkaz osoby se zdravotním (TP, ZTP, ZTP/P) postižením obsahuje § 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Mezi oprávněné osoby se řadí:

a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle jiného právního předpisu nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu,

b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu,

c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,

d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,

e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,

f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle jiného právního předpisu,

a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi.

V případě, že Váš bratr nespadá do okruhu výše uvedených osob, tedy například pokud je uprchlíkem, kterému byla udělena dočasná ochrana, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením mu nemůže vzniknout. V České republice mu nemůže vzniknout ani nárok na vydání parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením, protože předpokladem pro jeho vydání je, že žadatel je držitelem průkazu ZTP (s výjimkou osob úplně nebo prakticky neslyšících) nebo průkazu ZTP/P.

V případě dalších dotazů se prosím obraťte na nejbližší pobočku poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé pobočky naleznete zde – v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se, jak doložit dobu péče o syna na ČSSZ. 

Doložení doby péče je povinnost pečující osoby. Péči je třeba doložit před žádostí o Váš důchod, případně po skončení péče. Potvrzení o péči do roku 2007 Vám vydá sociální odbor obce s rozšířenou působností. Od roku 2007 Vám vydá potvrzení o péči úřad práce, oddělení příspěvku na péči.

Obě tato potvrzení doložíte na ČSSZ a počkáte, až ČSSZ vydá rozhodnutí o zápočtu dob péče. Teprve po nabytí právní moci rozhodnutí bude péče řádně zaevidovaná.

V případě podrobnější konzultace se ozvěte přímo do poradny, kontakty najdete zde.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se, jak postupovat v případě zamítnutí žádosti o zřízení vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením.

Vyhrazené parkovací místo pro osoby se zdravotním postižením představuje případ zvláštního užívání pozemní komunikace ve smyslu § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. K zvláštnímu užívání je třeba povolení místně příslušného silničního správního úřadu vydaného po předchozím souhlasu vlastníka pozemní komunikace (zpravidla obce). O žádosti o zřízení vyhrazeného parkovacího místa se rozhoduje ve správním řízení a proti rozhodnutí je možné se ve lhůtě 15 dnů odvolat k nadřízenému správnímu orgánu.

Překážku pro to, aby bylo vyhověno žádosti o zřízení vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením, představuje neudělení souhlasu vlastníka pozemní komunikace. Na udělení souhlasu se zřízením vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením však není právní nárok a jeho neudělení není možné napadnout odvoláním. Předpokládám, že zamítnutím žádosti bez možnosti odvolání máte na mysli právě neudělení souhlasu vlastníka pozemní komunikace.

Neudělení souhlasu vlastníka pozemní komunikace se zřízením vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením však může představovat případ nepřímé diskriminace, neboť zřizování vyhrazených parkovacích míst pro osoby se zdravotním postižením představuje případ realizace tzv. přiměřených opatření dle antidiskriminačního zákona. V případě, že nebylo žádosti o zřízení vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením vyhověno, a v případě, že má žadatel za to, že v  důsledku toho došlo k jeho diskriminaci, má možnost se obrátit s  podnětem k veřejnému ochránci práv, který poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace a může např. doporučit, aby obec novou žádost o souhlas se zřízením vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením řádně individuálně posoudila v souladu s požadavky antidiskriminačního zákona. Informace k podávání podnětů k Veřejnému ochránci práv naleznete pod tímto odkazem.

Lze tedy shrnout, že proti rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno žádosti o zřízení vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením se lze bránit prostřednictvím odvolání. V souvislosti s neudělením souhlasu vlastníka pozemní komunikace se zřízením vyhrazeného parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením lze podat podnět k Veřejnému ochránci práv.

V případě dalších dotazů kontaktujte nejbližší pobočku poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé pobočky naleznete zde, v dolní části webové stránky.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se, jak postupovat v případě, že Vám není jednotlivými dopravci umožněno se přepravovat sanitou s Vaším invalidním vozíkem.

Předpokládám, že dopravci, na které jste se s Vaším požadavkem obracel, byli provozovateli zdravotnické dopravní služby (provozovateli sanity), kteří mají uzavřenu smlouvu s Vaší zdravotní pojišťovnou. Provozovatelům zdravotnické dopravní služby ovšem není uložena povinnost vybavit své vozy pro převoz invalidních vozíků. Může tak nastat i situace, kdy žádný ze smluvních provozovatelů zdravotnické dopravní služby působící ve Vaší oblasti nebude takovými vozy disponovat.

V případě, že taková situace nastala, mohlo by být řešením využití služeb jiného dopravce, než je smluvní provozovatel zdravotnické dopravní služby. § 36 odst. 3 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb, o veřejném zdravotním pojištění, umožňuje, aby byla přeprava hrazená zdravotní pojišťovnou zajištěna i jiným dopravcem, pokud tuto přepravu zajišťuje dopravním prostředkem speciálně upraveným pro převoz osob na invalidním vozíku a pokud o takové přepravě rozhodne ošetřující lékař. Mezi takové přepravce lze zařadit např. různé komerční provozovatele mikrobusů adaptovaných pro invalidní vozíky. Pokud byste volil tuto možnost, bude třeba, aby Váš ošetřující lékař vyplnil cestovní příkaz, na jehož základě by Vám pak měla být cesta proplacena. Rovněž doporučuji tuto možnost nejprve konzultovat s Vaší zdravotní pojišťovnou a dotázat se na podmínky proplacení, či zda ve Vaší oblasti nepůsobí smluvní provozovatel zdravotnické dopravní služby, který by Váš převoz s invalidním vozíkem umožnil.

Nejvhodnější tedy bude, pokud se v prvé řadě obrátíte na Vaši zdravotní pojišťovnu a možnosti přepravy s invalidním vozíkem s ní budete konzultovat.

V případě dalších dotazů můžete kontaktovat nejbližší poradnu NRZP. Kontakty naleznete zde - v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se, zda je amputace končetiny automaticky považována za důvod ke zvýšení stupně příspěvku na péči.

Kritéria pro určení stupně příspěvku na péči pro osoby starší 18 let stanoví § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dle kterého:

(2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

To, které základní životní potřeby se pro potřeby stanovení stupně příspěvku na péči posuzují, stanoví § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dle kterého:

(1) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a) mobilita,

b) orientace,

c) komunikace,

d) stravování,

e) oblékání a obouvání,

f) tělesná hygiena,

g) výkon fyziologické potřeby,

h) péče o zdraví,

i) osobní aktivity,

j) péče o domácnost.

Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby pak obsahuje příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

Stran vašeho dotazu lze uvést, že amputace končetiny sama o sobě nepředstavuje důvod ke zvýšení příspěvku na péči. Pokud ale v důsledku amputace končetiny v současnosti nezvládáte takový počet základních životních potřeb, který odpovídá vyššímu stupni příspěvku na péči než který aktuálně pobíráte, pak to důvodem ke zvýšení příspěvku na péči je.

Nad rámec Vašeho dotazu pak uvádím, že proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto Vaše odvolání, lze podat do dvou měsíců od jeho doručení správní žalobu a domáhat se jeho zrušení.

V případě dalších dotazů kontaktujte nejbližší pobočku poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé pobočky naleznete zde, v dolní části webové stránky.

Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz, ve kterém se ptáte, zda máte jako neslyšící osoba nárok na osvobození od rozhlasového a televizního poplatku v situaci, kdy nejste osobou samostatně žijící podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. 

K Vašemu dotazu sdělujeme následující: 

Osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou jsou od rozhlasového a televizního poplatku osvobozeny standardně v případě, kdy jsou osobami samostatně žijícími, tj. nežijí ve společné domácnosti se žádnou další osobou. 

Dodatek v právní úpravě, se týká situace, kdy osoba s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou žije ve společné domácnosti s další osobou, která je rovněž neslyšící, případně s osobou s oboustrannou úplnou nebo praktickou slepotou obou očí (tj. i ona splňuje podmínky pro osvobození od rozhlasového a televizního poplatku). 

Pokud tedy žijete ve společné domácnosti pouze s další neslyšící osobou nebo s nevidomou osobou, nárok na osvobození máte. Doporučujeme Vám proto obrátit se opět na Českou poštu a doložit, že všechny osoby žijící s Vámi ve společné domácnosti splňují požadavky na osvobození od rozhlasového a televizního poplatku.

Žije-li ale ve Vaší domácnosti další osoba, která je slyšící a vidící, je Vaší povinností poplatek hradit, pokud v domácnosti máte rozhlasový přijímač (rozhlasový poplatek), případně televizní přijímač (televizní poplatek). Poplatek totiž hradí jedna osoba z domácnosti za celou svou domácnost. 

 V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit.

Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz. 

Bohužel Vašemu požadavku nemůžeme vyhovět, protože jsme vázáni § 1 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, podle něhož se odborné sociální poradenství poskytuje pouze fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci. Je tedy potřeba, aby se paní, které se dotaz týká, obrátila sama na její nejbližší poradnu NRZP ČR. Kontakty naleznete zde v dolní části stránky. 

Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz, ve kterém se ptáte, zda má uživatel Centra sociálních služeb nárok na slevu či odpuštění poplatků za stočné a za svoz komunálního odpadu. 

Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste naší cílovou skupinou, nicméně budeme předpokládat, že tomu tak je, a dotaz zodpovíme. 

Nyní k Vašemu dotazu: 

Komunální odpad: 

Odpuštění poplatků za komunální odpad může být stanoven zákonem nebo místně příslušným obecním úřadem.

Zákonné podmínky osvobození od poplatků za komunální odpad jsou závazné pro celou ČR a řídí se § 10g zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, kde z písm. d) vyplývá, že osoba umístěná v domově pro osoby se zdravotním postižením je osvobozena od poplatků za komunální odpad v místě trvalého pobytu. Pokud má ale osoba povinnost platit komunální odpad podle § 10f písm. b), tj. z důvodu vlastnictví nemovitosti, ve které není nikdo přihlášen k trvalému pobytu, osvobození se jí netýká a hradit poplatky musí, i když je umístěna v zařízení CSS. 

Odpustit poplatek za komunální odpad může být stanoven i nad rámec zákonných podmínek, pokud tak stanoví místně příslušný obecní/městský úřad. Informace o této možnosti si musíte uvěřit v obci, ve které jste k trvalému pobytu přihlášen. 

Stočné: 

Povinnost hradit stočné je pevně spjata s odběrem vody v obcích, ve kterých je zřízena veřejná kanalizace a s jejich vypouštěním do této kanalizace. Povinnost hradit stočné je zakotvena v zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, kde žádná možnost odpuštění pro fyzické osoby nevyplývá. Nicméně i zde může být osvobození stanoveno na úrovni předpisů dané obce - i v tomto bodě se tedy obraťte na příslušný obecní/městský úřad. 

Úhrada v místě poskytování pobytových služeb CSS: 

Co se týče úhrad nákladů za stočné a svoz komunálního odpadu v místě užívání pobytových sociálních služeb, tyto případné úhrady jsou plně v kompetenci daného zařízení a vycházejí z podmínek o poskytování dané služby, smlouvy s uživatelem a z ceníku daného zařízení, v tomto bodě se tedy obraťte přímo na pracovníky konkrétního zařízení.