Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte na uvolnění ze zaměstnání z důvodu doprovodu manžela na lázeňský pobyt.

Z důvodu doprovodu na lázeňském pobytu manžela, nevzniká Vašemu zaměstnavateli povinnost Vás uvolnit. Stejně tak nevzniká Vašemu zaměstnavateli povinnost náhrady mzdy. Vedle nároku na ošetřovné (popsáno níže) či neschopenky, je třeba se na problematiku podívat i z pohledu zákoníku práce. Ten explicitně uvádí překážky v práci na straně zaměstnance. Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci dále podrobněji stanoví příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Nárok vzniká pouze zaměstnanci pečujícímu o osobu, která ze zdravotních důvodů jeho péči nezbytně po přechodnou dobu potřebuje, ale pouze v domácím prostředí. Nikoliv u jakéhokoliv poskytovatele zdravotních služeb, včetně lázní.

Je potřebné se domluvit s Vaším zaměstnavatelem na neplaceném volnu (pokud jej zaměstnavatel poskytne) a nepočítat s náhradou jeho mzdy, nebo si vzít řádnou dovolenou.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění řeší nárok na ošetřovné v § 39:

(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

(2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z důvodu péče o dítě podle odstavce 1 písm. b), jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče osobě uvedené v odstavci 1 nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

(4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

(5) Nárok na ošetřovné nemají

a) příslušníci,

b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

c) domáčtí zaměstnanci,

d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

h) zahraniční zaměstnanci,

i) členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a) bodě 18.

(6) Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Setkáme se situací, kdy ošetřující lékař na základě stejného zákona občas vystaví ošetřovné. Tento způsob však není úplně v pořádku a je mimo zákonný způsob řešení situace. Formálně takový poskytujete ošetřování manželovi v domácím prostředí. Pro Vás, daný způsob opravdu není vhodný.

Vystavit neschopenku ve Vašem případě skutečně nelze. S návrhem legislativních změn oslovte poslance a senátory ve svém volebním obvodu.

Dobrý den,

děkujeme Vám za kontaktování Poradny NRZP ČR. Bohužel neumím přesně určit, na co se ptáte. Pokud jste si koupil notebook a nefunguje Vám, reklamujte ho u prodejce. 

V případě podrobnější konzultace Vaší nepříznivé situace prosím kontaktujte nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty najdete v dolní části stránky. Budeme se snažit Vám s danou situací pomoci.

Dobrý den.

Děkujeme za Váš dotaz, ve kterém se ptáte, zda můžete požádat o invalidní důchodu.

Požádat o invalidní důchod můžete. Při posuzování nároku na invalidní důchod posudkový lékař vychází z výčtu zdravotnické dokumentace a hodnotí, které onemocnění je pro výkon Vašeho zaměstnání nejvíce omezující. Pokles míry práceschopnosti je následně vyjádřen v procentech. Za všechny další onemocnění může posudkový lékař přidat k základnímu procentnímu hodnocení maximálně 10% navíc.

Podklady pro posudkového lékaře bude vyplnovat váš obvodní lékař a proto je důležité, aby měl všechny aktuální zprávy od odborných lékařů.

Pokles pracovní schopnost pojištěnce:

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podmínky nároku na invalidní důchod jsou:

• nepříznivý zdravotní stat, pro který se stal žadatel invalidní,
• získaná potřebná doba pojištění,
• nedosáhl věku 65 let.

Procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje příloha vyhlášky č. 359/2009 Sb.

Atopický ekzém řeší kapitola XII POSTIŽENÍ KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA.

Astma řeší kapitola X POSTIŽENÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY, oddíl B, položka 3.

Alergii řeší kapitola III PORUCHY IMUNITY, ANEMIE, PORUCHY KOAGULACE, KRVÁCIVÉ STAVY, oddíl A.

Depresivní porucha je řešena v kapitole V DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ.

Postižení sluchu- tinitus- řeší kapitola VIII POSTIŽENÍ UCHA, BRADAVKOVÉHO VÝBĚŽKU, SLUCHU.

V případě dalších dotazů můžete také kontaktovat nejbližší Poradnu NRZP ČR. Kontakty jsou uvedené v dolní části stránky.

Děkujeme za položený dotaz, ve kterém se ptáte, zda zahajuje řízení o omezení svéprávnosti navazující na dřívější omezení sám soud z moci úřední, nebo Vy jako opatrovnice.

Na Váš dotaz lze odpovědět tak, že se odpovědi rozchází v závislosti na zdroji informací. Primárním zdrojem, kam se musíme vždy podívat, je zákon. Konkrétně v tomto případě řešíme procesní otázku zahájení řízení, proto se jedná o procesní předpis, konkrétně o zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních § 13 ve spojení s § 35. První ustanovení se váže v obecné rovině ke všem řízením upraveným tímto zákonem a říká, že soud zahájí řízení i bez návrhu, jakmile se doví o konkrétních faktech. O zahájení řízení vydá usnesení, které se doručí všem účastníkům do vlastních rukou. Usnesení je procesní prvek, proti kterému není přípustné odvolání.

Druhé ustanovení se již váže konkrétně k řízení o omezení svéprávnosti a upřesňuje formu návrhu, pokud jej některá z velmi širokého okruhu osob vůbec podá. Současně § 35 odst. 1 až 3 nestanoví, že se jedná jen a pouze o návrhové řízení, dané ustanovení upravuje okruh osob a formu návrhu. Nicméně je obvyklé, že v „prvním kole“ řízení, tj. když dochází k vůbec prvnímu omezení svéprávnosti, existuje konkrétní osoba s konkrétním návrhem, kdežto v „druhém kole“ řízení, kdy má pokračovat omezení svéprávnosti v období dalších tří resp. pěti let je obvyklé, že se soud uchýlí k zahájení z moci úřední na základě vlastní činnosti. Nicméně z obezřetnosti radíme našim klientům, aby před koncem období kontaktovali příslušný opatrovnický soud s dotazem, zda dojde k zahájení z moci úřední, nebo zda mají sami podat oficiální návrh. Zákonem není stanoven přesný postup a sjednocující judikatura k tomuto dotazu zatím neexistuje, nebo se nám ji nepodařilo dohledat.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte na uvolnění ze zaměstnání z důvodu doprovodu dcery při lázeňském pobytu.

Z důvodu doprovodu na lázeňském pobytu Vaší dcery, nevzniká Vašemu zaměstnavateli povinnost Vás uvolnit. Stejně tak nevzniká Vašemu zaměstnavateli povinnost náhrady mzdy.

Daný nárok vzniká pouze zaměstnanci pečujícímu o osobu, která ze zdravotních důvodů jeho péči nezbytně po přechodnou dobu potřebuje, ale pouze v domácím prostředí pacienta. Nikoliv u jakéhokoliv poskytovatele zdravotních služeb, včetně lázní.

Je potřebné se domluvit s Vaším zaměstnavatelem na neplaceném volnu (pokud jej zaměstnavatel poskytne) a nepočítat s náhradou jeho mzdy, nebo si vzít řádnou dovolenou.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění řeší nárok na ošetřovné v § 39:

(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

(2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z důvodu péče o dítě podle odstavce 1 písm. b), jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče osobě uvedené v odstavci 1 nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

(4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

(5) Nárok na ošetřovné nemají

a) příslušníci,

b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

c) domáčtí zaměstnanci,

d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

h) zahraniční zaměstnanci,

i) členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a) bodě 18.

(6) Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Občas se setkáme se situací, kdy ošetřující lékař na základě stejného zákona občas vystaví ošetřovné rodiči dítěte, které absolvuje lázeňskou léčbu a tomuto rodiči tak je jeho mzda po dobu pobytu v lázních nahrazena. Tento způsob však není úplně v pořádku a je mimo zákonný způsob řešení situace. Formálně takový rodič poskytuje ošetřování svému dítěti v domácím prostředí. Pro Vás, daný způsob opravdu není vhodný.

Na okraj sděluji, že společný pobyt v lázních je nutné s lázněmi předem prodiskutovat, aby byly schopny tuto službu v potřebném termínu poskytnout a ubytovat vás obě. Pokud lázně nemají kapacitu, nemohou vás obě přijmout a je třeba vybrat jiné lázně.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na možné zapůjčení lineárního dávkovače pro dítě s PEG sondou. 

Pro zapůjčení lineárního dávkovače pro dítě s PEG kontaktujte lékaře oddělení gastroenterologie, kde je Vaše dítě sledováno. Lékař Vám poskytne kontakty na dodavatele a půjčovny kompenzačních pomůcek.

Ve Vašem případě můžete také kontaktovat domácí zdravotní péči, která též může poskytnout informace ohledně zapůjčení lineárního dávkovače nebo může kontaktovat Dětskou paliativní péči, která poskytuje zapůjčení lineárního dávkovače.

V případě dalších dotazů můžete také kontaktovat nejbližší Poradnu NRZP ČR. Kontakty jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, zda se započítává pro účely "superdávky" druhé motorové vozidlo v domácnosti a jak je to s dvojicí domácnosti v domě, který je určený jako nemovitost k rekreaci.

Z hlediska zákona o dávce státní sociální pomoci č. 151/2025 Sb. říká § 17 odst. 3 k motorovým vozidlům v domácnosti, že každý zletilý člen domácnosti má nárok na dávku, pokud vlastní právě jedno motorové vozidlo (dikcí zákona osobní automobil), tzn. z dikce zákona není zřejmé, zda děti mohou mít jeden osobní automobil, když současně má jejich rodič další osobní automobil.

Vaše situace je poměrně specifická. Zákon o státní sociální podpoře definuje domácnost a byt či prostor k bydlení. V dotazu zmiňujete, že bydlíte v rekreačním objektu. Je otázka, zda daný rekreační objekt má stavebně oddělené byty, nebo ne. Byt či jiný prostor k bydlení je definován v § 21 a § 22 daného zákona.

Domácnost a členy domácnosti podle výše zmíněného zákona specifikuje § 10, odst. 2 téhož zákona.

Další nezbytnou otázkou je, zda společně hradíte náklady na bydlení.

Tyto aspekty jsou rozhodující pro řešení konkrétní situace.

Doporučuji, aby jeden z dospělých členů domácnosti podal žádost prostřednictvím aplikace Jenda, nebo asistovanou formou osobně na místním kontaktním pracovišti úřadu práce. Vaše žádost bude pracovníky úřadu práce zpracována a vyhodnocena. V případě potřeby budete vyzváni k doplnění informací.

Máte-li další otázky, můžete kontaktovat nejbližší Poradnu NRZP ČR. Kontakty jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den,
děkujeme za dotaz. Ptáte se, na možnost odkupu sluchadel, které máte po Vaší mamince.

Odkup sluchadel Poradna NRZP ČR neprovádí, a to z hygienických i technických důvodů – každé sluchadlo je individuálně nastavené pro konkrétního uživatele.

Ve Vaší situaci doporučuji kontaktovat Českou unii neslyšících, která může poradit s možností darování nebo dalšího využití sluchadel.

Dále můžete  sluchadlo nabídnout např. prostřednictvím bazarových portálů (např. Bazoš, Sbazar). 

V případě dalších dotazů můžete také kontaktovat nejbližší Poradnu NRZP ČR. Kontakty jsou uvedené v dolní části stránky.