Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz, ve kterém se ptáte, zda zaměstnanci obce, nebo České pošty (kteří obsluhují Czechpoint) mají zákonem uloženou povinnost vyhovět požadavku imobilního občana na legalizaci podpisu v domácnosti, nikoli pouze na přepážce.

Taková povinnost není nikde výslovně uvedená, nenalezli jsme ji ani ve smluvních podmínkách pošty, nicméně řada obcí takovou službu poskytuje na základě telefonické objednávky. Víme, že např. některé městské obvody v Praze, Brně či Liberci přímo nabízí návštěvu úřední osoby za účelem ověření podpisu či podání matriční žádosti v domácnosti imobilní osoby na svých oficiálních stránkách.

V legislativě obcí a měst takovou povinnost zákonodárce nestanovil, obce tak činí pouze ve snaze vylepšit služby poskytované svým vlastním občanům.

Pokud bychom skutečně hledali nějaký širší legislativní základ, lze se odvolávat na článek 5 úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 10/2010 Sb. mezinárodních smluv., v němž úmluva hovoří o zákazu diskriminace, který může spočívat i ve fyzickém přístupu ke službám. Spíše se však kloníme k článku 9 téže úmluvy o přístupnosti služeb, čímž je myšlena jak přístupnost fyzická, tak informační, tento článek na danou oblast cílí poněkud konkrétněji. Česká republika je signatářem úmluvy, konkrétně se monitorováním dodržování práv osob se zdravotním postižením zabývá oddělení veřejného ochránce práv vizte zde:

Pokud se nedohodnete se zaměstnanci konkrétní obce, případně takovou službu obec svým občanům nenabízí, lze se obrátit na kteréhokoli notáře zapsaného v Notářské komoře České republiky.

Pro legalizaci podpisu je třeba mít u sebe občanský průkaz a listinu, na které provádíte ověřování podpisu.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, zda bratrovi vznikne nárok na příspěvek na péči, když jeho zhoršený zdravotní stav trvá méně než rok.

Je pravda, že zákon o sociálních službách v §3 písm. c) definuje dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Jsou situace, zdravotní stavy, které jsou nezvratné. Např. ochrnutí v důsledku poškození míchy, terminální stadia onkologických onemocnění apod. kdy je zjevné, že zdravotní stav nebude výrazně lepší ani za rok. Tehdy příspěvek na péči bývá přiznáván i dříve.

Bez bližší znalosti zdravotního stavu nelze odhadnout, zda bratr bude, nebo nebude mít nárok na příspěvek.

Pokud má kvalitní lékařské zprávy od odborných lékařů, ne starší půl roku, prokazující zhoršení zdravotního stavu a potřebu péče druhé osoby, podejte žádost o příspěvek na péči na spádový úřad práce dle bratrova bydliště. Jestliže bydlí kvůli potřebné péči jinde, dané úřady budou spolu kooperovat. K žádosti je potřeba přiložit formulář oznámení o poskytovateli pomoci.

Úřad práce předá podklady Institutu posuzování zdravotního stavu, který vyzve praktického lékaře bratra kdoručení souhrnu o zdravotním stavu spolu s kopiemi odborných zpráv. Sociální pracovník úřadu práce si s bratrem/ zastupující osobou domluví termín návštěvy a provede sociální šetření.

Posudkový lékař na základě sesbíraných podkladů posoudí nárok na příspěvek na péči.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby najdete v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na možnost zpětného vyplacení příspěvku na péči do dne úmrtí Vašeho dědečka.

Na základě rozhodnutí soudu úřad práce zahájí řízení o zvýšení příspěvku na péči. Jelikož příjemce příspěvku na péči již nežije, tak účastníky řízení se stávají pečující osoby uvedené na úřadu práce.  

Úřad práce (ÚP) osloví Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) ohledně nového přezkumného řízení. Současně ÚP zašle pečujícím osobám dopis s informací o přerušení řízení. Při přezkumném řízení IPZS bude vycházet ze zdravotní dokumentace uložené ve spisu a posledního sociálního šetření.

Jestliže IPZS přizná vyšší stupeň příspěvku na péči, tak od data podání žádosti bude částka vyplacena pečující osobě. V případě více pečujících osob bude poměrečně rozdělena.  

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, jak postupovat při zamítnutí žádosti o invalidní důchod.

Předně je nutné mít kvalitní lékařské zprávy od odborných lékařům, ne starší půl roku.

Pokles práceschopnosti se posuzuje podle kritérií přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

Posudkový lékař dále hodnotí vykon zaměstnání a může přihlédnout k dosaženému vzdělání.

Píšete, že Vám již zbývá obrátit se na soud. Je to jedna z možností.

Podání správní žaloby se řídí dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Žalobu lze podat na místně příslušném Krajském soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště. Podání správní žaloby je osvobozeno od soudních poplatků a to podle § 11, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůta pro podní správní žaloby je 60 kalendářních dnů, kdy se lhůta počítá od následujícího dne po převzetí písemnosti.

Druhá možnost je obstarat si nové lékařské zprávy a podat novou žádost.

Se sepsáním správní žaloby a pro konzultace se obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uedeny v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na započtení dob přiznání invalidity III. stupně pro nárok na ID vyššího stupně.

Na OSSZ Prostějov Vám správně řekli, že přiznání invalidity III. stupně se nezapočítává do náhradní doby pojištění, protože nebyla splněna podmínka pro výplatu invalidního důchodu.

Jestliže chcete žádat o zvýšení invalidity, je třeba si nejprve zjistit lékařské zprávy prokazující nárok na vyšší stupeň invalidity. Invalidita se posuzuje podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pro získání invalidního důchodu III. stupně musí být pokles pracovní schopnosti minimálně 70 %.

Ve Vašem případě je potřeba si ověřit dobu účasti na sociálním pojištění. Toto zjistíte podáním písemné žádosti na ČSSZ Křížová 25, 225 08 Praha o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. V žádosti musí být uvedeno jméno příjmení, adresa trvalého bydliště, datum narození (případně i rodné číslo). Žádost musí být podepsaná a odeslaná na ČSSZ. Pokud máte datovou schránku, můžete požádat i elektronicky nebo také přes ePortal ČSSZ. 

Pro nárok na výplatu invalidního důchodu je třeba splnit dvě podmínky: 

- získání invalidity, což jste splnil

- potřebnou dobu sociálního pojištění

Pro nárok na výplatu invalidního důchodu je potřeba získat nejméně 5 let dob pojištění z posledních 10 let nebo 10 let do pojištění z posledních 20 let. Doba pojištění se zkoumá z doby před podání žádosti o důchod. 

Pokud se Vám zhoršuje zdravotní stav, je momentálně výhodnější čerpat nemocenské dávky, protože doba čerpání nemocenských dávek se Vám počítá jako doba pojištění pro výplatu důchod. V případě až budete mít lékařské zprávy prokazující zhoršení Vašeho zdravotního stavu, můžete podat žádost o změnu stupně invalidity. 

Až budete mít informativní osobní list důchodového pojištění, kontaktujte prosím nejbližší pobočku NRZP ČR, kde můžete zkonzultovat další postup, jak získat výplatu invalidního důchodu. 

Dobrý den.

Děkujeme za dotaz, ve kterém se ptáte, jak začít podnikat při invaliditě, resp. že máte potíž najít vhodnou pracovní pozici.

Pomoc při hledání vhodného zaměstnání se můžete obrátit na pracovníky úřadu práce v rámci projektu Kariéra bez bariér. V rámci tohoto projektu pracovníci úřadu práce pomáhají najít práci tzv. na míru pro OZP.

Další možnost podpory od úřadu práce je pro OZP ve smyslu vytvoření si vlastního chráněného pracovního místa jako OSVČ- Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, příspěvek na společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Zde se prosím obraťte na oddělení zaměstnávání OZP na spádovém úřadu práce.

Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 6 písm. b) se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, měla v kalendářním roce nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod. Pokud si tedy budete dobrovolně hradit nemocenské pojištění, bude vaše samostatná výdělečná činnost považována za hlavní.

OSVČ (hlavní i vedlejší) má oznamovací povinnost – do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla samostatná výdělečná činnost zahájena, musíte o zahájení podnikání informovat vaši zdravotní pojišťovnu (ve věci zdravotního pojištění) a OSSZ dle místa vašeho trvalého bydliště (ve věci sociálního pojištění). Do 30 dnů od zahájení podnikání také musíte informovat finanční úřad (ve věci daně z příjmů).

Ptáte se na poradnu, která by Vás upozornila na úskalí spojená s podnikáním. Taková nám není známa. Danou problematikou plateb, záloh apod. se zabývají daňoví poradci. Zkuste v rámci rodiny, přátel se zeptat, jestli někoho takového nedoporučí. Věřím, že základní poradenství Vám daňový poradce bude schopen poskatnout telefonicky a zdarma.

V případě potřeby další konzultace se prosím obraťte na nejbližší pobočku Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den.

Děkuji za dotaz, ve kterém se ptáte na doložení let péče o syna při žádosti o starobní důchod.

Péče o osobu závislou na druhé osobě pro důchodové pojištění ošetřuje zákon č. 155/1995 Sb. v § 5 odst 2:

d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.,

Dále tentýž zákon, viz výše § 102a odst 1:

(1) Účast osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.

Jedná se o tzv. náhradní doby pojištění. Je potřebné, aby si manželka vyžádala potvrzení o péči o syna za dané roky. Od roku 2011 se jedná o úřad práce a do roku 2011 OSSZ/ MSSZ/ PSSZ, příp. obec s rozšířenou působností- agenda sociálního odboru. Za určitých okolností lze doložit čestným prohlášením o době péče. Doby péče blíže rozepisuje portál ČSSZ.

Bohužel dané doby péče, pokud nejsou doloženy potvrzením o péči, se nezapočtou do potřebné doby pojištění. Dané období péče se započítává jen jednomu člověku, i kdyby pečovalo více lidí.

Doporučím podrobnější konzultaci na nejbližší pobočce Poradny NRZP ČR. Kontakty na jednotlivé poradny jsou uvedené v dolní části stránky.

Dobrý den,

děkujeme Vám za dotaz. Ptáte se na možnost získání vyššího invalidního důchodu nebo jiné sociální dávky.

Výše invalidního důchodu je závislá na odvedeném sociálním pojištění a výdělku, ze kterého se počítá invalidní důchod. Aby bylo možné určit, jak byla výše důchodu stanovena, je třeba prostudovat podklady související s přiznáním invalidního důchodu – posudek o invaliditě, rozhodnutí, přehled dob pojištění.

Po podrobnější konzultaci je vhodné kontaktovat Poradnu NRZP ČR ve Vašem městě, kontakty naleznete v dolní části stránky. Pracovník poradny s Vámi může prostudovat podklady a navrhnout řešení, jak dále ve Vašem případě postupovat, jak v posouzení invalidity, tak v možnostech získání dalších sociálních dávek (například příspěvek na bydlení).