Vaše dotazy
Dobrý den. Jsem rozveden a mám 4 a 11 let děti. Moje životní minimum je 7020,- Jsem osoba pečující o nemocné 4leté dítě 1 stupně postižení. Do školky nemůže není přihlášen, přihlášky do dalšího školního roku je březen- duben. Pobírám alimenty celkem 2000,- a přídavek na děti celkem 1110,- . Příspěvek na péči se nezapočítává do životního minima. Otázka : Kdo mi, nebo zdali má doplatit do životního minima mého 7020,-, když vlastně celý můj příjem je 3110,-
Dále se chci zeptat, zda li se započítává do příjmů životního minima i nárok na dávku - příspěvek na péči zvýšený o 2000,- ,při kterém jsem nepřekročil dvojnásobek životního minima.
Děkuji Štědronský
Dobrý den,
jak už jsem uváděla v minulé odpovědi, doporučuji vám evidenci na ÚP a pobírání podpory v nezaměstnanosti a dále znovu odkazuji na dávky hmotné nouze, hlavně příspěvek na živobytí, případně doplatek na bydlení. Na hmotné nouzi ale budou zkoumat, jestli jste uplatnil veškeré jiné nároky na dávky, tedy příspěvek na bydlení atd. Je nutné, abyste svou nepříznivou sociální situaci řešil na ÚP – dávky pomoci v hmotné nouzi. Pouze tento úřad vám může vyplatit další dávky.
Pokud získáte PNP 2000 Kč – bude se počítat z příjmů za říjen, listopad, prosinec, nebude se vám do příjmů rodiny počítat.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den,
jsem studentem doktorského studijního programu a pobírám řádné doktorské stipendium od vysoké školy. Bohužel měsíční příjmy jiné nemám a toto stipendium nepokryje po odečtení nákladů na bydlení mé náklady na živobytí. Na úřadu práce mně bylo řečeno, že na příspěvek na živobytí nemám nárok z těchto důvodů:
- nejsem nikde zaměstnán
- nejsem veden na úřadu práce
- jsem starší 26i let
Bylo mi řečeno: "...vy pro nás z hlediska dávek neexistujete...". Ani mi nechtěli vydat prázdný formulář.
Nerozumím tomu, proč nemám na příspěvek na živobytí nárok. Nikdy jsem ve studiu neprodlužoval, nerozvolňoval. Domnívám se, že erudovanost tamních úřednic je nízká, vždyť úřednice ani nechápala, co je doktorské studium.
Samotné ministerstvo práce a sociálních věcí definuje nárok na příspěvek na živobytí takto (viz http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/zivobyti):
Je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení příjem nedosahuje částky živobytí.
To je můj případ. Navíc se v zákoně o životním a existenčním minimu v § 7 píše, že vysokoškolská stipendia se nezapočítávají do životního a existenčního minima.
Nevím jak dále postupovat, ač jsem byl slušný a jsem bohužel v tíživé životní situaci, úřednice mne vyhodila s tím, co tam vlastně jako "neexistující pro nárok na dávku vlastně chci". Znamená to tedy, že musím studium ukončit (a ztratit tak dva roky) abych vůbec přežil?
Děkuji, Jirka
Dobrý den,
bohužel vás nepotěším, ale již nejste považován za nezaopatřeného a tudíž pro dávky v Hmotné nouzi musíte buď pracovat nebo být v evidenci na Úřadu práce. Zákon opravdu nepamatuje na studenty v pokročilém věku.
Současně ale, pokud jste studentem, tak k vám mají jistě vyživovací povinnost rodiče. Uplatňujete ji? Vyživovací povinnost rodičů totiž nekončí se zletilostí ani tím, že již podle zákona nejste nezaopatřené dítě, ale až ve chvíli, kdy jste schopen se živit sám.
Nepíšete nic o způsobu vašeho bydlení, je možné, že byste dosáhl na dávku příspěvek na bydlení z dávek státní sociální podpory, kterou vyplácí Úřady práce.
S pozdravem
Mgr. Radka Pešlová
poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den.31.3.2012 mi končí platnost ztp.Na dotaz o prodloužení mi pracovnice soc.odboru řekla,že musím podat novou žádost k posouzení.Mám se dostavit začátkem dubna pro formulář. Lhuta obnovení je zhruba 3měsíce.Zjakého duvodu nemužu žádost podat před ukončením platnosti.A jak mám v tom případě postupovat.Mám in.1stupně. na Parkinsonovu chorobu. Děkuji
Dobrý den,
s průkazem ZTP je to v současné době takto.
Pokud pobíráte příspěvek na péči II. stupně, můžete si ho nechat vystavit automaticky na úřadu práce a to tak, že požádáte o zapsání této skutečnosti do vašeho spisu a průkaz ZTP dostanete bez podání žádosti na speciálním formuláři. Jestliže pobíráte PNP III. či IV. Stupně, můžete si nechat vystavit průkaz ZTP/P a to stejným způsobem.
Jestliže PNP nepobíráte, musíte o průkaz požádat na formuláři a to klidně nyní. Úředník vám nemůže odmítnout přijmout žádost. Váš zdravotní stav bude posuzován podle kritérií PNP a to dle toho, zda nezvládáte potřebu mobility nebo orientace Pokud jedna z těchto oblastí bude posouzená jako nezvládnutá, automaticky vám bude náležet průkaz ZTP/P. Pokud vám bude náležet PNP II. stupně, budete mít průkaz ZTP, u vyšších stupňů PNP vám bude náležet ZTP/P. Formulář naleznete zde.
Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat
stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
Schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.
Posuzovat budou váš zdravotní stav, a proto je nutné, aby veškeré nálezy od odborných lékařů měl váš praktický lékař. Proběhne také sociální šetření v domácím prostředí sociální pracovnicí ÚP.
Pokud se rozhodnete podat žádost i o příspěvek na péči, bude proces posuzování probíhat v podstatě stejně jako u ZTP. Více informací o nových pravidlech PNP najdete na http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23
Na začátku dubna bude třeba podat také novou žádost o příspěvek na mobilitu.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den. Mám syna 4 roky, se zdravotně postižením stupně 1. Od začátku tohoto roku byl zrušen rodičovský příspěvek. Dále jsem se dozvěděl, že rodiče zdravotně postižených dětí po roce života budou dostávat jen jednu dávku - bud' rodičovský příspěvek, nebo příspěvek na péči. Sami si vyberou, který to bude. (text z MF Dnes 24,1,2012 -další novinky o podpoře a dávkách) Jaká je to dávka?
Jsem rozveden a dvě děti 4 a 11 let v domácnosti. Na stránkách MPSV.cz o životním existenčním minimu se píše v odstavci započítatelné příjmy, že s životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy s vyjímkou části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů. Moje životní minimum je 7020,- rozumím tomu dobře, že částka , kterou mám na syna PNP 1 stupně 3000,- se nemá započítávat (odčítat) ze životního minima? Co je to za dávku příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů. To je příspěvek na péči? Jestli se tato dávka nezapočítává do životního minima mého 7020,- a po odečtení alimentů a přídavků na děti, kdo ten rozdíl doplatí. Jiné příjmy nemám.
Po zrušení rodičovského příspěvku a syn nechodí do školky, je mi nějak placeno zdravotní a sociální? Mám rozumět tomu, že se mám přihlásit jako uchazeč o zaměstnání na Úřad práce, aby mi bylo placeno zdavotní a sociální? Jak by to bylo se sháněním práce, když syn nechodí ze zdravotních důvodů a ani není přihlášen do školky.
Děkuji Štědronský
Dobrý den,
je to opravdu tak, že od 1. 1. 2012 vám RP nenáleží. Volbu, zda pobírat RP nebo PNP mohou provést pouze rodiče u dětí do tří let věku dítěte. Váš syn pobírá PNP I. stupně – doporučuji nahlásit tuto skutečnost na zdravotní pojišťovnu – je za vás hrazeno zdravotní pojištění a na ČSSZ přinést potvrzení z ÚP, že jste pečující osobou – doba péče se vám bude počítat na důchod.
Dále se můžete nechat zaevidovat na ÚP – po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti za vás bude hrazeno sociální pojištění. Můžete se ucházet o domácí práci a také hledat vhodné předškolní zařízení pro syna a případně nastoupit i do zaměstnání na zkrácený úvazek apod.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se týká pěstounských dávek, tedy ne vašeho dítěte.
Ve vašem případě se můžete obrátit na ÚP – oddělení dávek státní sociální podpory a požádat o přídavek na dítě a o příspěvek na bydlení a poté se obraťte na ÚP – oddělení dávek hmotné nouze a požádejte o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a případně mimořádnou okamžitou pomoc. Vše je nutné stihnout do konce ledna, aby vám případně dávky za tento měsíc náležely.
Jestliže byste chtěla požádat o zvýšení PNP, můžete tak učinit na příslušném ÚP – oddělení dávek pro OZP. Doporučuji ale zvážit, zda by podle nových kritérií měl syn na vyšší PNP nárok.
Pro nárok na PNP se posuzují oblasti, které člověk nezvládá.
Jedná se o:
Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat
stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
Schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek. – Toto kritérium se u dětí do 18 let neposuzuje.
Výše příspěvku na péči
|
VĚK |
STUPEŇ ZÁVISLOSTI(v Kč/měsíc) |
|||
|
I. |
II. |
III. |
IV. |
|
|
do 18 |
3 000 |
6 000 |
9 000 |
12 000 |
|
nad 18 |
800 |
4 000 |
8 000 |
12 000 |
Stupně závislosti
U osob do 18 let věku
- I stupeň – lehká závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech základních životních potřebách
- II. stupeň – středně těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při čtyřech nebo pěti základních životních potřebách
- III. stupeň – těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při šesti nebo sedmi základních životních potřebách
- IV. stupeň – úplná závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při osmi až desíti základních životních potřebách
Více informací o nových pravidlech PNP najdete na http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23
Formulář naleznete zde.
Pokud by příjmy rodiny za poslední kalendářní čtvrtletí byly nižší než dvojnásobek životního minima, můžete si požádat na ÚP o navýšení PNP o 2000 Kč.
Více informací o životním minimu najdete zde.
PNP se do příjmů opravdu nezapočítává.
V případě podrobnějšího řešení vaší nepříznivé sociální situace se můžete obrátit na některou z našich poraden.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den,
nyní beru podporu v nezaměstnanosti od UP (od 30.prosince 2011). Je možné vybrat podporu za pět měsíců a pak se odhlásit z úřadu (z důvodu PNP). Ještě jeden dotaz mám. Bude možné se evidovat zase na úřad práce v roce 2013(leden) a žádat opět podporu v nezaměstnanosti? Předem Vám děkuji za kladné vyřízení. Mirka
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jsem OSVČ a od prosince 2011 mám invalidní důchod 2.stupně. Chtěla jsem se zeptat,jak je to s placením pojištění při tomto důchodu? A taky bych se chtěla zeptat ,jak je to s mateřstvím? Budu mít nárok na mateřskou a rodičovský příspěvek, kdyby jsem přestala platit nemocenské pojištění? A jak je to vlastně u invalidního důchodu s mateřstvím? děkuji mockrát za radu a přeji hezký den
Dobrý den,
s platbou zdravotního pojištění je to takto. Protože pobíráte ID, jste tzv. státním pojištěncem, a proto v prvním roce podnikání nemusíte platit zálohu na zdravotní pojištění. Běžná záloha je 1697 Kč za měsíc. Vy po roce podnikání doložíte na svou zdravotní pojišťovnu přehled o příjmech a výdajích a bude vám spočítána skutečná výše zdravotního pojištění. Více informací u vaší zdravotní pojišťovny, stačí zavolat a dle rodného čísla vám řeknou více informací.
Pokud si neplatíte nemocenské pojištění, tak vám nevzniká na mateřskou nárok, ale rovnou po porodu nastoupíte na rodičovskou dovolenou a budete pobírat RP maximálně do vyčerpání částky 220 000 Kč.
Aby vám vznikl nárok na mateřskou dovolenou, potažmo na nemocenské dávky, musela byste v posledních 2 letech mít alespoň 270 dnů nemocenského pojištění a z toho jako OSVČ 180 dnů.
Pobírání důchodu nemá na výši nemocenských dávek vliv.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den, moje neteř nar.1976 (35 let) je zdravotně postižena (II.stupeň) od narození. Od 18 let (1994) bere invalidní důchod. Od r. 1994 až do r.2011 nedostávala ona , ani její matka, která se o ni denně stará, žádný PnP. V roce 2011, na můj podnět, jí byl přiznán PnP 800,-Kč za I. stupeň. Prosím o odpověď : 1) Kdo je odpovědný za skutečnost, že neteř ani matka po dobu 16 let ( od dovršení 18 let do r. 2011) nedostávala žádný PnP? 2) Je možno žádat o vyplacení PnP zpětně od r.1994 (dovršení 18 let) do r. 2010, nebo za nějaké poslední roky a jak postupovat? Děkuji za odpověď. Josef
Dobrý den,
bohužel vás nepotěším. Příspěvek nelze vyplácet zpětně, ale pouze od data podání žádosti o tento příspěvek. Zákon, podle něhož se tento příspěvek vyplácí, platí od roku 2007, takže neteř přišla o dávku pouze 4 roky. Bohužel neznalost předpisů není důvodem ke zpětnému vyplacení dávek.
Pro lepší orientaci doporučuji odebírání novinek z NRZP ČR do mailu, aby se již nestalo, že neteř nebude o nějakých změnách vědět. Přihlásit se k odběru novinek můžete zde – odkaz je vpravo dole.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý večer,
můj syn(5 let) má průkaz ZTP/P. Pobírala jsem RP do sedmi let dítěte. RP mi byl uznán do konce listopadu roku 2013. Jenže teď od roku 2012 se mi zrušil RP a přešla jsem na PNP v I. stupni. Je možné žádat o zvýšení PNP, když má průkaz ZTP/P (III. stupeň ) ? Nebo tam jsou jiná kritéria pro získání druhého stupně ? Je možné , že by to nemělo vliv na zvýšení PNP? Je to každé jiné posouzení nebo je to propojené navzájem? Kdo o tom vše rozhoduje (posudkový lékař nebo i pracovnice na úřadě-příspěvek na péči) ? Předem Vám děkuji za kladnou odpověď. Mirka
Dobrý den,
je to opravdu tak, že od 1. 1. 2012 vám RP nenáleží. Váš syn pobírá PNP I. stupně – doporučuji nahlásit tuto skutečnost na zdravotní pojišťovnu – je za vás hrazeno zdravotní pojištění a na ČSSZ přinést potvrzení z ÚP, že jste pečující osobou – doba péče se vám bude počítat na důchod.
Dále se můžete nechat zaevidovat na ÚP – po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti za vás bude hrazeno sociální pojištění.
Pokud má syn přiznán průkaz ZTP/P, byl mu přiznán podle pravidel platných do konce roku 2012, a proto průkaz nemá vliv na zvýšení PNP. Pouze doporučuji podat žádost o příspěvek na mobilitu – na ÚP – oddělení dávek pro OZP.
Pokud syn pobírá PNP I. stupně, není automaticky tento stupeň zvýšen kvůli ZTP/P.
Oba posudky byly podle kritérií platných do konce roku 2011.
Jestliže byste chtěla požádat o zvýšení PNP, můžete tak učinit na příslušném ÚP – oddělení dávek pro OZP. Doporučuji ale zvážit, zda by podle nových kritérií měl syn na vyšší PNP nárok.
Pro nárok na PNP se posuzují oblasti, které člověk nezvládá.
Jedná se o:
Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat
stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
Schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek. – Toto kritérium se u dětí do 18 let neposuzuje.
Výše příspěvku na péči
|
VĚK |
STUPEŇ ZÁVISLOSTI |
|||
|
I. |
II. |
III. |
IV. |
|
|
do 18 |
3 000 |
6 000 |
9 000 |
12 000 |
|
nad 18 |
800 |
4 000 |
8 000 |
12 000 |
Stupně závislosti
U osob do 18 let věku
- I stupeň – lehká závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech základních životních potřebách
- II. stupeň – středně těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při čtyřech nebo pěti základních životních potřebách
- III. stupeň – těžká závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při šesti nebo sedmi základních životních potřebách
- IV. stupeň – úplná závislost - potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při osmi až desíti základních životních potřebách
Více informací o nových pravidlech PNP najdete na http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23
Formulář naleznete zde.
Pokud by příjmy rodiny za poslední kalendářní čtvrtletí byly nižší než dvojnásobek životního minima, můžete si požádat na ÚP o navýšení PNP o 2000 Kč.
Více informací o životním minimu najdete zde.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobry den ,chtela jsem se zeptat mam pujcku - mam ji pojistenou na pracovni neschopnost splacet .ted marodim 70 dni a budu dlouhodobe marodit a tak jsem si rekla ze si vyridim to pojisteni co mam sjednane k pujcce,na neschopence jsem od 10.11.2011 chodila jsem do prace ,ale ve zkusebni dobe me vyhodily 7.11.2011 v ochrane lhute jsem sla na neschopenku ,ale pojistovna mi tuto pojistnou udalost zamitla z duvodu ze nejsem zamestnana ,ja jsem se nikde nedocetla ,ze musim mit pracovni pomer -muzete mi rict jestli to tak opravdu je -jinak je totiz takove pojisteni uplne k nicemu .onemocnela jsem rakovinou takze to nejak nemuzu ovlivnit .dekuji za odpoved
Dobrý den,
nemohu vám přes internet napsat, jak ve vašem případě postupovat, protože neznám obsah smlouvy, ale doporučuji vám obrátit se na nejbližší občanskou poradnu a požádat o konzultaci některého z tamějších právníků. Občanské poradny se na tyto kauzy specializují.
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli už je znám termín výplaty soc. dávek na ÚP v Brně Kolišti 19, popř. jestli je možno částku přebrat v hotovosti na pokladně.
Moje dcera pobírá na sebe a své 2 děti příspěvek na bydlení, který byl vyplacen v běžném termínu, a též příspěvek na živobytí, který, jak jí bylo sděleno na úp Koliště bude vyplacen se zpožděním. Ještě minulý týden ale nikdo nedokázal říct přibližný termín.Vzhledem k dluhům otce dětí (který s nimi ale nežije), jí chodí dávky složenkou.
Problém je v tom, že z pnž doplácí chybějící částku na nájem (pnb pokryje asi 2/3 této částky),a majitel bytu, ve kterém dcera bydlí i se svými dětmi už jí dnes hrozil výpovědí z bytu, pokud do konce měsíce nebude mít celou částku za nájem na svém kontě. (Majitel tuto sumu potřebuje na placení svojí hypotéky, tudíž domluva není možná).
A druhý problém spočívá v tom, že dcera musí do konce týdne uhradit mimoškolní zájmovou činnost dětí (do 31.1.2012 musí být platba též na kontě),jinak budou děti vyloučeny.Uvažovaly jsme o jednorázové dávce, ale bylo nám sděleno, že je možné o ni požádat až po předložení zaplacených účtů.
Ráda bych jí jako matka pomohla, ale není to v současné době v mých možnostech.
Děkuji Svobodová
Dobrý den,
bohužel vás moc nepotěším. Na ÚP na Kolišti nejsou příliš vstřícní k diskuzi na téma výplaty dávek. Je ale pravda, že povinností úřadu je vyplatit dávky do konce měsíce ledna, jiný pevný termín stanoven nemají.
Chápu ale, že situace vaší dcery je velmi tíživá, a proto doporučuji zajít přímo na ÚP, vylíčit svou těžkou životní situaci a požádat o výplatu příspěvku na živobytí na pokladně. Nemohu vám ale zaručit, že budete úspěšní, ale zkusit to rozhodně můžete. Výplata na složenku je opravdu velmi nejistá.
Dále si můžete zkusit požádat o doplatek na bydlení, také na ÚP Brno Koliště
S pozdravem Mgr. Eliška Škrancová
Poradna NRZP ČR v Brně
E-poradna
E-poradna se zaměřuje na problematiku:
- Výběru vhodné sociální služby v regionu
- Smlouvy o poskytování sociální služby
- Nemocenského a zdravotního pojištění
- Důchodů a důchodového pojištění (Výpočty a přepočty důchodů neprovádíme)
- Příspěvku na péči
- Dávek státní sociální podpory
- Dávek pomoci v hmotné nouzi
- Průkazů osob se zdravotním postižením
- Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- Výběru , dávek a příspěvků kompenzačních pomůcek
- Omezení svéprávnosti
- Občanského, rodinného a pracovního práva ve vztahu k osobám se zdravotním postižením
- Bydlení pro osoby se zdravotním postižením
- Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Cílová skupina poradny (bez omezení věku):
- Občané se zdravotním postižením
- Senioři
- Opatrovníci a podpůrci osob s narušenou schopností právně jednat, zástupci z řad členů domácnosti a opatrovníci osob s omezenou svéprávností
- Rodiče, rodinný příslušníci a osoby pečující
Do cílové skupiny patří klienti, kteří uzavírají nebo již mají uzavřenou dohodu o poskytování sociální služby nebo se o některou sociální službu teprve zajímají a nemají dostatek kvalifikovaných informací.
Jedná se jak o klienty - uživatele ambulantních nebo terénních sociálních služeb, tak klienty - uživatele sociálních služeb poskytovaných některým z pobytových zařízení.
Poradna je přístupná i dalším osobám, např. osobám bez přístřeší, dlouhodobě nezaměstnaným, osobám z národnostních menšin a jejich rodinným příslušníkům. Těmto osobám je však poskytováno výhradně základní sociální poradenství podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.





