login:
heslo:
Špatné přihlašovací údaje

Váš dotaz bude zodpovězen nejpozději do 5 pracovních dnů.
V případě složitého dotazu nebo technických komplikací budete na připadnou prodlevu upozorněni.

Vaše dotazy

Stránka:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Dotaz č. 4891 | 2017-04-18 10:04:45 | kategorie 3
Služby pro zdravotně postižené
Tisk

Můj syn navštěvuje v místě svého bydliště Denní stacionář.V souladu s prováděcí vyhláškou 505/2006Sb. jeden pracovník Denního stacionáře provádí ve skupině 3 klientů např.výchovně vzdělávací a aktivizační činnost v délce 60 minut.Je správné každému klientovi započítat v souladu s výše uvedenou vyhláškou délku terapie  60 minut ,nebo je správné při této skupinové (3 klienti) terapii čas terapie podělit (jeden klient 20min.)?  

Druhým mým dotazem je,zda-li každé minutě stávené v Denním stacionáři musí být přiřazena nějaká činnost plynoucí z prováděcí vyhlášky 505/2009 Sb. ?

Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.   

Odpověď - 2017-04-18 12:23:40
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

z Vašeho dotazu není zřejmé, kolik času z dané hodiny terapie je věnováno jednomu klientovi. Dle inspekce sociálních služeb zaleží především na smlouvě, jak je nastavená, a pak dle toho, jestli do hodinové terapie vstupuje i nějaký jiný pracovník, jestli se terapeut věnuje všem současně, nebo každému jednotlivě apod.

Pokud by šlo o terapii, kde je pouze jeden pracovník, který se věnuje všem třem klientům současně, pak by se měl čas rozpočítávat, tedy každý klient by vyčerpal pouze 20 minut. Ale znovu zdůrazňuji, je třeba vycházet ze smlouvy a z toho, jak konkrétní terapie probíhá.

 

V případě druhého dotazu je to totožné, opět se vychází ze smlouvy. Smlouvy poskytovatelů jsou nastaveny různě, s časovými intervaly po 10, 15, 20 minutách, a dle toho se zapisují činnosti klienta. Obávám se, že minutové intervaly jsou z praktického hlediska nereálné, ale pokud by je měl stacionář takto nastaven ve smlouvě, musí je zaznamenávat. Pokud by klient v daném časovém intervalu neměl žádnou činnost, poskytovatel si jej nemůže nechat uhradit. 

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4842 | 2017-02-20 07:38:37 | kategorie 3
vzdělání pro práci osobního asistenta
Tisk

Dobrý den, mám Střední zdravotnickou školu, všeobecná sestra. Maturovala jsem v roce 1987. Práci sestry jsem vykonávala po ukončení studia, po mateřské jsem se již nevrátila, tudíž nemám pro práci sestry kredity. Nyní pracuji jako osobní asistent v Centru pro zdravotně postižené a seniory. Zaměstavatel požaduje kurz osobního asistenta. Předtím jsem pracovala jako pracovník přímé obslužné péče v domově důchodců. Tam byla zdravotnická škola postačující a kurz jsem si dělat nemusela. Jak to prosím je? Musím si kurz dělat? Nebo budu muset práci po roce a půl ukončit? Děkuji za odpověď. 

Odpověď - 2017-02-20 12:31:32
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

vzdělání pracovníka se liší, dle jeho zařazení do pracovní pozice a náplně práce. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje kvalifikaci pracovníků v § 116.

Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává
 
a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb,

odborná způsobilost: základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
 
b) základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti,

odborná způsobilost: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu46) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
 
c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence,

odborná způsobilost: základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
 
d) pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

odborná způsobilost: základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110.
 
Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.

Obsah kvalifikačního kurzu a jeho minimální rozsah stanoví prováděcí právní předpis. Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.
 
Zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dotaz č. 4839 | 2017-02-15 18:53:33 | kategorie 3
služby
Tisk

Dobrý den,

prosím o informaci zda se v  denním stacionáři, tedy kam dochází klient např.

na dopoledne od pondělí do pátku, platí jednotlivé služby zvlášť nebo

jim náleží celý příspěvek na péči, který klient pobírá.

Odpověď - 2017-02-16 14:03:25
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

 

základní činnosti při poskytování sociálních služeb v denních stacionářích se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:

 

a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu:

b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu:

c) poskytnutí stravy:

d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:

f) sociálně terapeutické činnosti:

g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:

 

Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v denních stacionářích činí

a) 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené pod písm. a), b) a d) až g); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí,

 

b) za úkon uvedený pod 1 písm. c)

1. 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel,

2. 75 Kč za oběd,

včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.

 

Z uvedeného je zřejmé, že v denním stacionáři se hradí za poskytnuté služby a za stravu v rozsahu, jaké klient využívá. Nejedná se tedy automaticky o celý příspěvek na péči, i když při součtu všech poskytnutých úkonů a stravy se o celý příspěvek na péči může jednat. To záleží na rozsahu, co všechno klient využívá.

 

Platba v denním stacionáři se řídí smlouvou, kterou jste se stacionářem sepsali. Jestli se bude jednat o převedení příspěvku na péči přímo na účet stacionáře nebo jej budete hradit v hotovosti nebo převodem z účtu na účet, je na dohodě mezi klientem (zákonným zástupce) a poskytovatelem.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4832 | 2017-02-07 13:35:05 | kategorie 3
Kolik hodin musím být doma s osobou při prvním stupni?
Tisk

Dobrý den,

mám otce po mrtvici, většinu věcí v domácnosti nezvládá. Nenakoupí si, neuvaří, nezatopí, špatně chodí, v podstatě ani nevychází z domu (máme do domu schody a ty on jen velmi těžko vyjde). Musím mu pomáhat do a z vany, pomáhat s oblékáním apod. Bohužel nám uznali jen 1. stupeň závislosti na pomoci druhé osoby a pobíráme jen 880 Kč. Kvůli otci jsem dala v práci výpověď a jsem na úřadu práce, ale z 880 Kč nemohu opravdu žít! Bydlím s otcem sama. Co mám tedy dělat? Pokud půjdu do zaměstnání, nebude se mít kdo o otce starat a po práci nevím jak, když se otec sám ani neoblékne! A o příspěvek nástupem do práce, předpokládám, přijdu. Chci se zeptat, co se očekává, že budu dělat při takto nízkém příspěvku? Předpákládá se, že budu s otcem doma jen za tak málo peněz? Nebo že normálně mohu chodit do práce a o otce se starat po práci (i když to by bylo časově nepředstavitelně náročné), nebo jak se mám tedy zachovat, aby bylo o otce postaráno, já měla z čeho žít a neporušili jsme zákon? Děkuji za odpověď

Odpověď - 2017-02-08 08:55:47
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

zákon o sociálních službách nikde nestanovuje, kolik hodin musí pečující osoba trávit péči o postiženého. Je ale logické, že čím vyšší stupeň závislosti, tím větší rozsah péče je zapotřebí. Má-li otec přiznán I. stupeň závislosti, pak nezvládá dle posudku tři až čtyři základní životní potřeby. Pokud otci zajistíte základní životní potřeby, které nezvládá, můžete bez obav chodit do zaměstnání. Tím mám na mysli péči ve smyslu oblékání, obouvání , příprava stravy apod. Pokud by měl otec např. psychické postižení a hrozila by ve Vaší nepřítomnosti újma na zdraví či majetku, je potřeba zajistit péči o otce jinou osobou. Od toho dostává otec (ne Vy) příspěvek na péči, aby si z něj uhradil potřebné služby. Najdete-li si zaměstnání a nebudete péči o otce zvládat, může otci pomáhat buď registrovaný poskytovatel sociálních služeb, nebo kterákoli jiná důvěryhodná osoba.

 

Při péči o postiženého, zejména jedná-li se o osobu s přiznaným I. nebo II. stupněm závislosti, je logické, že pečující osoba krom péče, bude i zaměstnána. Navíc, jedná-li se pouze o I. stupeň závislosti, jako ve Vašem případě, pracovat byste měla, protože péče o otce se Vám nezapočítává pro nárok na důchod. 

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4827 | 2017-01-31 16:58:58 | kategorie 3
příspěvek na péči
Tisk

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat - pokud má senior zajištěnu odlehčovací službu, hradí se péče o něj z příspěvku na péči (má-li jej přiznán), nebo musí hradit rodina? A pokud využívá tuto službu např. dva měsíce, musí být příspěvek po tuto dobu vyplácen do zařízení? Děkuji.

Odpověď - 2017-02-01 10:42:50
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

sociální služby se samozřejmě hradí z příspěvku na péči, pokud jej klient pobírá. Zákon o sociálních službách však v § 71 uvádí, že poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.

Z uvedeného je zřejmé, že poskytovatel může rodinu klienta požádat o úhradu nákladů, které klient nemá z čeho uhradit. Je to však možnost nikoli povinnost rodiny.

 

Odlehčovací služby, jak název uvádí, jsou určeny rodinám k tomu, aby si od péče o postiženého člena rodiny odpočinuly, nebo zařídili něco, co nelze při péči uskutečnit. Proto je odlehčovací služba jen na přechodnou dobu. O tom, jak bude hrazena služba, rozhoduje oprávněná osoba nebo její zástupce po domluvě s poskytovatelem na základě smlouvy. Převádět platbu příspěvku na péči na poskytovatele na období dvou měsíců mi však nepřijde účelné, protože po této době by se příspěvek převáděl zpět.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4819 | 2017-01-26 13:37:52 | kategorie 3
registrace poskytovatele sociálních služeb
Tisk

Dobrý den, v našem městě bude otevřen nový domov se zvláštním režimeme. Již teď přijímají žádostí, otevřen má být k 1.4.2017. Zařízení nemá registraci, chci se zeptat, musí ji mít do toho 1.4. a neměl by ji mít už teď,když přijímá žádosti a to bude mít kapacitu 83 uživatelů. Chci si to ověřeit vzhledem k procesům s poskytovateli z minulosti, které neměli registrace.

Odpověď - 2017-01-30 07:51:53
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

 

bohužel naše poradna neposkytuje služby odborného sociálního poradenství pro organizace, sociální zařízení ani jejich zaměstnance. Máte-li problém v nastavení poskytování služby či registraci, obraťte se prosím na zřizovatele, popř. MPSV.

 

Děkujeme za pochopení. 

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4812 | 2017-01-13 09:49:11 | kategorie 3
Hlášení změn u PnP
Tisk

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké změny je nutno hlásit ohledně přiznání PnP dítěti ve věku 2 let. Dá se předpokládat, že v některé z oblastí vývoje udělá např. za rok zásadní pokrok (např. naučí se samostatně chodit), je nutné takovou změnu nahlásit nebo stačí počkat do vypršení platnosti (tj. 5 let)? Děkuji

Odpověď - 2017-01-16 07:09:05
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

 

příspěvek na péči se hodnotí z dlouhodobého hlediska, ale ani tak není zlepšení zdravotního stavu v seznamu rozhodných věcí, které by se měli hlásit. Povinnost hlásit změny se týkají především změny bydliště nebo změny osoby, která o dítě pečuje. Zvládání některé ze základní životních potřeb, které byly původně uznány jako nezvládnuté, se hlásit nemusí. 

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4789 | 2016-12-17 19:15:31 | kategorie 3
Dodatek ke smlouvě o poskytnutí soc. péče
Tisk

Dobrý den. Pečuji o mého 14-letého syna ve IV. stupni. Denně navštěvuje školu, která je v budově poskytovatele služeb. Využíváme ambulantní péči pouze po dobu vyučování + poskytnutí stravy a pak jedeme domů. Byl nám předložen dodatek ke smlouvě k podpisu. Dodatek jsme s manželem nepodepsaly, protože se s námi před podpisem o ničem nedohodly. K dodatku byl přiloženým dopis, ve kterém byla oznámena změna, která bude platná od 1. 1. 2017. Sjednaly jsme si schůzku s vedoucí centra. V dodatku byla navýšena cena stravy + režijní náklady. To je v pořádku s tím by jsme souhlasily. V dalším bodě bylo napsáno, že se režijní náklady na stravu v době řádně omluvené absence /lékař, nemoc, prázdniny/nebudou vracet klientovi. S tím už nesouhlasíme. Mne by zajímalo a nemohu se dopátrat ve vyhlášce, jak je toto ošetřeno. Co si může poskytovatel ponechat pokud jde o ambulantní péči. Slyšela jsem, že u pobytových služeb si poskytovatel může ponechat úhradu za lůžko v době omluvené absence, ostatní by měl vracet. To bych chápala, ale u ambulantní péče mi to není jasné. Moc děkuji za odpověď. S pozdravem

Odpověď - 2016-12-19 10:17:11
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

jedna se o poměrně frekventovanou situaci, která se týká širokého okruhu služeb ambulantních či terénních. I v těchto případech hovoříme o nároku uživatele obdržet tzv. vratku za neodebranou stravu, přičemž podrobnosti opět musí upravovat smlouva při respektování obecných pravidel závazkově právních vztahů. Zejména je nutné, aby v rámci smlouvy byly specifikovány náklady na jednotlivá jídla, která v souhrnu tvoři poskytovanou stravu. U některých poskytovatelů se bude jednat např. pouze o oběd, u jiných, např. pobytových, i o poskytnutí snídaně, večeře a případně i svačin. Ve smlouvě by měly být uvedeny konkrétní ceny jednotlivých odebíraných jídel, nikoliv jen celková cena za celodenní stravu. Obvyklé je, pokud poskytovatel vrací uživateli část z úhrady za neodebranou stravu, kterou obvykle tvoři tzv. náklady na suroviny. Argumentem je tvrzení poskytovatelů, že ostatní náklady související s přípravou a distribucí stravy jsou v zařízení konstantní, a tudíž je nese poskytovatel bez ohledu na rozhodnutí uživatele odebrat některé z připravovaných jídel.

Tento argument lze přijmout jen z části. Surovinová hodnota stravy činí jinou částku, než hodnota stravy včetně režijních nákladů. Spravedlivému uspořádání věci by odpovídalo, pokud by od určitého dne (např. od třetího dne) činila hodnota vratky stravného nejen částku tzv. surovinové hodnoty jídel, ale i příslušné navýšení ostatních nákladů. Vycházíme zde z toho, že poskytovatel stravy se s třídenním předstihem již může na situaci připravit a reagovat na množství připravovaných jídel organizačními opatřeními apod. Za nereálné lze považovat vracet plnou část stravného, protože určité konstantní náklady poskytovateli vždy plynou, a je proto odpovídající požadovat jejich částečné kryti uživatelem.

Stejně jako v ostatních situacích bude rozhodující znění smlouvy, která vzájemné vztahy v tomto směru upraví. Na Vašem místě bych se obrátil na zřizovatele, který by měl smlouvy upravit tak, aby uživatel i poskytovatel nebyli v rozporu.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4782 | 2016-12-10 13:28:21 | kategorie 3
Příspěvek na péči
Tisk

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je možné zažádat o příspěvek na péči v době hospitalizace. Děkuji. Hezký den . 

Odpověď - 2016-12-11 14:00:16
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

dle zákona o sociálních službách, krajská pobočka Úřadu práce (ÚP) provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření provádí ÚP také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena.

 

Z uvedeného je zřejmé, že o příspěvek na péči lze požádat v době hospitalizace oprávněné osoby, ale aby bylo provedeno sociální šetření a příspěvek následně přiznán, doba hospitalizace musí být 60 dnů, jinak je řízení o příspěvku přerušeno.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4739 | 2016-10-27 10:31:38 | kategorie 3
Stanovení úhrady za stravu dle § 74 odst. 2 zákona 108/2006 sb., o sociálních službách
Tisk

Dobrý den,

obracím se na vás s dotazem ohledně výkladu § 74 odst. 2 zákona 108/2006 sb., o sociálních službách ve věci stanovení úhrady za stravu.

 V praxi řeším situaci desetileté klientky se středně těžkým mentálním postižením, která je na žádost matky umístěna v ústavu sociální péče. Matka nemá dostatek finančních prostředků na úhradu stravy, je samoživitelka, žena s lehkým mentálním postižením a řadou zdravotních znevýhodnění, která péči o postiženou dceru přestala zvládat. Rozhodnutí o umístění dítěte do ústavu podpořilo místní oddělení sociálně právní ochrany dětí, avšak neproběhlo na základě předběžného opatření ani soudního rozhodnutí.

Můj dotaz zní, čím se řídí rozhodnutí o nestanovení nebo snížení úhrady za stravu v případě, že je dítě v ústavu umístěno na žádost rodiče a rodič nemá dostatek financí na pravidelnou měsíční platbu stravy. Může zařízení najít nějaký způsob, jak stanovit slevu z úhrady stravy? Může se zařízení rozhodnout, že vypoví službu z důvodu nehrazení stravy, i když matka prokazatelně nemá prostředky na zaplacení? 

Děkuji za odpověď. 

Odpověď - 2016-10-31 14:10:35
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

bohužel naše poradna neposkytuje služby odborného sociálního poradenství pro organizace, sociální zařízení ani jejich zaměstnance. Jelikož nejde o rozhodnutí soudu, popř. jiného orgánu, nemůžete zohledňovat Vámi zmiňované ustanovení, podívejte se spíše do odstavce 4. Jelikož máte určitou smluvní volnost (zákon stanovuje maximální výši úhrady), záleží na Vašem zvážení nastavení výši úhrady za služby.

Máte-li problém v nastavení poskytování služby, obraťte se prosím na zřizovatele, popř. MPSV.

Děkujeme za pochopení. 

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Stránka:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

E-poradna

Tisk / Předčítání (otevře se nové okno)

E-poradna se zaměřuje na problematiku:

Cílová skupina poradny (bez omezení věku):

Do cílové skupiny patří klienti, kteří uzavírají nebo již mají uzavřenou dohodu o poskytování sociální služby nebo se o některou sociální službu teprve zajímají a nemají dostatek kvalifikovaných informací.
Jedná se jak o klienty - uživatele ambulantních nebo terénních sociálních služeb, tak klienty - uživatele sociálních služeb poskytovaných některým z pobytových zařízení.

Poradna je přístupná i dalším osobám, např. osobám bez přístřeší, dlouhodobě nezaměstnaným, osobám z národnostních menšin a jejich rodinným příslušníkům. Těmto osobám je však poskytováno výhradně základní sociální poradenství podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

mapa
Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Logo_PP nokd_logo_horizontalnilogo_nadacni_kimex logo CP1
Sbírka Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

číslo účtu je: 248896031 / 0300

Sbírka je určena na financování těchto projektů:

Informovanost osob se zdravotním postižením o možnosti získání euroklíče.
Informovanost o místech osázených eurozámky.
Nákup klíčů pro osoby se zdravotním postižením.

Podpora poradenství NRZP ČR, nyní můžete přispět ONLINE.

V měsící únoru došlo na sbírkový účet 3700,- Kč.

Celková částka na sbírkovém účtu je 7400,- Kč.

Všem dárcům předem děkujeme.

© 2010 Všechna práva obsahu vyhrazena. | Národní rada osob se zdravotním postižením ČR.