login:
heslo:
Špatné přihlašovací údaje

Váš dotaz bude zodpovězen nejpozději do 5 pracovních dnů.
V případě složitého dotazu nebo technických komplikací budete na připadnou prodlevu upozorněni.

Vaše dotazy

Stránka:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198
Dotaz č. 4983 | 2017-08-01 10:46:07 | kategorie 2
\\
Tisk

Dobrý den,

obracím se na Vás s dotazem ohledně stanovení \"sankcí\" za neodebrání nasmlouvané služby. Syn bude odebírat službu Osobní asistence, kdy budeme plánovat její rozsah. POskytovatel má ve smlouvě sjednáno, že nasmlouvanou službu je potřeba - pokud nebudeme moci či chtít čerpat - odhlásit min 24. hodin předem. V případě pozdního odhlášení asistence, tj. méně než oněch 24 hodin, jsme povinni uhradit 25% z celkového rozsahu plánované asistence a v případě, kdy už asistent vyrazí na domluvenou asitenci, tak hradíme službu v plné výši.

Je takto nastavená smlouva se sankcema legitimní?

Díky za odpověď

 

Odpověď - 2017-08-04 10:07:36
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

Takto nastavená smlouva je opravdu legitimní. Smlouva o sociální službě, by měla obsahovat ustanovení, kde se řeší otázka nevyužití nasmlouvaných služeb. Obsahovat by měla ustanovení upravující jednak odhlašování těchto úkonů uživatelem, jednak způsob vracení úhrady. V případě, který zmiňujete, mají vratky charakter jistého druhu „storno“ poplatků.

 

Tyto „storno poplatky“ se zpravidla stanovují na určitý časový úsek a mají nahradit poskytovateli služeb ztrátu vzniklou kombinací nevyužití dopředu nasmlouvané služby a nemožnosti v krátkém časovém úseku nabídnout službu jinému zájemci. 

S pozdravem Jitka Nosková
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4910 | 2017-05-09 11:05:59 | kategorie 2
služby-péče o nemocného ležícího pacienta
Tisk

Dobrý den, máme zajištěnou službu-péči o ležícího, dementního strýčka. Nyní po nás chtějí plnou moc od strýčka, viz text, citace, protože smlouvu bude podepisovat druhý bratr. Strýček je svéprávný, ale s demencí, nemluví, nechápe, nepíše. Co máme dělat, jak postupovat prosím Vás?Děkujeme.

Cituji:

" Plnou mocí=zmocnění k právním úkonům - zákon vyžaduje, aby smlouva byla uzavřená mezi uživatelem a poskytovatelem přímo (nelze jí sjednat ve prospěch uživatele s třetí stranou).V případě, že uživatel nemůže vyjádřit vůli svým podpisem a je svéprávný, tak za něj jedná někdo z jeho okolí na základ uživatelem vystavené plné moci-kdo bude smlouvu podepisovat, je nutné předložit plnou moc a nám dát její ověřenou kopii".

Odpověď - 2017-05-10 11:36:45
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

v podstatě jste si odpověděla na svůj dotaz v druhé části svého dotazu.

K jednání za jinou osobu, která nebyla omezení ve svéprávnost, je nutná plná moc, popř. doložení jiného dokladu, který by Vás opravňoval za příbuzného jednat.

Pokud plnou moc nemáte, je možné ji "nahradit" dvěmi svědky, notářským zápisem, atd. Toto je ovšem možné, pouze v případě, že příbuzný je schopen projevit vůli.

V opačném případě bude nutné zahájit řízení o omezení svéprávnosti. Toto řízení je možné pouze v případě, kdy nelze použít podpůrčí opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat - předběžné prohlášení, zastoupení členem domácnosti a nápomoc při rozhodování. Zastoupení členem domácnosti a nápomoc při rozhodování jsou instituty vyžadující schválení soudu, neomezují však člověka ve svéprávnosti.

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dotaz č. 4909 | 2017-05-09 10:19:46 | kategorie 2
Peg krmení, dodatek k dotazu
Tisk

Dobrý den,

děkuji za odpověď, mně by ještě zajímalo, jaké organizace, kam se mám obrátit, kdo může krmit takto nemocnou osobu, STRÝCE, přes PEG.

Děkuji Nela

*****************************************************************

Dobrý den, prosím o informaci, které organizace poskytují krmení přes PEG, strýc je ležící a bude takto krmen a chceme mu zajistit, aby byl doma. Jak je zpoplatněno? Děkujeme. Nela

Odpověď - 2017-05-09 09:37:46
Aktualizace -
Tisk

Dobrý den, Nelo.

 

Výživu PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie) si můžete objednat přes lékárnu. Který druh výživy a množství, vám předepíše lékař. Tato výživa je buď zcela, nebo z velké části hrazena pojišťovnou. 

S pozdravem Jitka Nosková
Poradna NRZP ČR Brno
Odpověď - 2017-05-10 11:36:24
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

můžete se obrátit na kteroukoli terénní službu, která poskytuje i péči o postiženého formou krmení přes PEG. Organizaci si můžete vyhledat přes Registr poskytovatelů sociálních služeb. Ceníky naleznete na příslušných stránkách poskytovatelů.

Jelikož máte dotazů ohledně Vaší situace více, doporučuji obrátit se přímo do poradny, abychom Vám mohli pomoci komplexně. Kontakty naleznete zde.

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dotaz č. 4900 | 2017-05-04 10:54:18 | kategorie 2
úhrada sociálních služeb denního stacionáře
Tisk

Dobrý den,

mám dotaz ohledně úhrad ve službě denního stacionáře. Jedná se poskytnutí služby klientovi, který se pohybuje pomocí vozíku, potřebuje pomoc při oblékání, hygieně, při přesunu např. z vozíku na postel apod., při  přípravě jídla (ohřátí, nakrájení...odebrání nádobí). Má velmi lehké mentální postižení. Nechodí již do žádné školy, nenašel uplatnění na trhu práce. Do stacionáře chodí zejména proto, že chce být ve společnosti vrstevníků, nechce trávit čas o samotě, chce hrát bocciu, účastnit se kulturních akcí a pracovně výchovných činností. Je mu 28 let. Do stacionáře chce chodit  5 dnů v týdnu na cca 6 hodin denně. Podle mého předpokladu využití těchto činností je v součtu zhruba  2 až 2 a půl hodiny denně. 20 min. pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, 1 hodina boccie 1 x týdně, 1 týdně návštěva nějaké kultury, ikdyž to je asi příliš mnoho, protože v dopoledních hodinách není tak velká možnost kultury na malém městě, 1 hodina denně pracovně výchovné činnosti. Domnívám se, úhrada za službu nude počítána jako úhrada za skutečně spotřebovaný čas za tyto sjednané úkony. Zbytek času strávený ve stacionáři nebude nijak účtován, protože v ten čas se mu nebude věnovat žádný pracovník, nebude na žádné terapii, prostě bude např. jíst, povídat si, nebo jen tak využívat prostor stacionáře ke trávení volného času např. poslechem hudby, účastí na nějaké oslavě narozenin jiného klienta, povídáním si, hraním společenských her apod. Je můj požadavek takto legitimní. Moc děkuji za odpověď.

Odpověď - 2017-05-05 11:25:53
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den.

 

Legitimní to bude v případě, že se na druhu a rozsahu poskytování služeb domluví stacionář a klient dle jeho individuálních potřeb a dle podmínek, které má stanovený stacionář. Tedy pokud bude klient s navrhovaným řešením souhlasit, a v tomto znění s ním poskytovatel služby uzavře i smlouvu o poskytování sociální služby, mělo by to být zcela v pořádku. 

S pozdravem Jitka Nosková
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4891 | 2017-04-18 10:04:45 | kategorie 2
Služby pro zdravotně postižené
Tisk

Můj syn navštěvuje v místě svého bydliště Denní stacionář.V souladu s prováděcí vyhláškou 505/2006Sb. jeden pracovník Denního stacionáře provádí ve skupině 3 klientů např.výchovně vzdělávací a aktivizační činnost v délce 60 minut.Je správné každému klientovi započítat v souladu s výše uvedenou vyhláškou délku terapie  60 minut ,nebo je správné při této skupinové (3 klienti) terapii čas terapie podělit (jeden klient 20min.)?  

Druhým mým dotazem je,zda-li každé minutě stávené v Denním stacionáři musí být přiřazena nějaká činnost plynoucí z prováděcí vyhlášky 505/2009 Sb. ?

Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.   

Odpověď - 2017-04-18 12:23:40
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

z Vašeho dotazu není zřejmé, kolik času z dané hodiny terapie je věnováno jednomu klientovi. Dle inspekce sociálních služeb zaleží především na smlouvě, jak je nastavená, a pak dle toho, jestli do hodinové terapie vstupuje i nějaký jiný pracovník, jestli se terapeut věnuje všem současně, nebo každému jednotlivě apod.

Pokud by šlo o terapii, kde je pouze jeden pracovník, který se věnuje všem třem klientům současně, pak by se měl čas rozpočítávat, tedy každý klient by vyčerpal pouze 20 minut. Ale znovu zdůrazňuji, je třeba vycházet ze smlouvy a z toho, jak konkrétní terapie probíhá.

 

V případě druhého dotazu je to totožné, opět se vychází ze smlouvy. Smlouvy poskytovatelů jsou nastaveny různě, s časovými intervaly po 10, 15, 20 minutách, a dle toho se zapisují činnosti klienta. Obávám se, že minutové intervaly jsou z praktického hlediska nereálné, ale pokud by je měl stacionář takto nastaven ve smlouvě, musí je zaznamenávat. Pokud by klient v daném časovém intervalu neměl žádnou činnost, poskytovatel si jej nemůže nechat uhradit. 

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4827 | 2017-01-31 16:58:58 | kategorie 2
příspěvek na péči
Tisk

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat - pokud má senior zajištěnu odlehčovací službu, hradí se péče o něj z příspěvku na péči (má-li jej přiznán), nebo musí hradit rodina? A pokud využívá tuto službu např. dva měsíce, musí být příspěvek po tuto dobu vyplácen do zařízení? Děkuji.

Odpověď - 2017-02-01 10:42:50
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

sociální služby se samozřejmě hradí z příspěvku na péči, pokud jej klient pobírá. Zákon o sociálních službách však v § 71 uvádí, že poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.

Z uvedeného je zřejmé, že poskytovatel může rodinu klienta požádat o úhradu nákladů, které klient nemá z čeho uhradit. Je to však možnost nikoli povinnost rodiny.

 

Odlehčovací služby, jak název uvádí, jsou určeny rodinám k tomu, aby si od péče o postiženého člena rodiny odpočinuly, nebo zařídili něco, co nelze při péči uskutečnit. Proto je odlehčovací služba jen na přechodnou dobu. O tom, jak bude hrazena služba, rozhoduje oprávněná osoba nebo její zástupce po domluvě s poskytovatelem na základě smlouvy. Převádět platbu příspěvku na péči na poskytovatele na období dvou měsíců mi však nepřijde účelné, protože po této době by se příspěvek převáděl zpět.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4786 | 2016-12-13 22:01:21 | kategorie 2
Úhrada za poskytnutí úkonů péče na odlehčovací službě
Tisk

Dobrý den, měl jsem otce na Odlehčovací službě necelé 2 měsíce. Příspěvek na péči pobíral 4 400 Kč měsíčně. Po skončení pobytu po mě chtěli uhradit skoro 20 000 Kč za  poskytnutí úkonů péče. Chtěl jsem se zeptat jestli je vůbec možné aby  takovou částku po nás vyžadovali.

Odpověď - 2016-12-14 12:06:05
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

z Vašeho dotazu není zřejmé, jak jste měli odlehčovací službu pro otce s poskytovatelem nastavenou ve smlouvě. Ze smlouvy byste hned od počátku věděli, kolik bude pobyt v odlehčovací službě stát.

Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách jasně stanovuje maximální výši úhrady za odlehčovací služby, které činí:

a) 130 Kč za hodinu (zajištění péče), podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí,

b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy - 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel,

c) 210 Kč denně za poskytnutí ubytování celkem, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.

 

Když si uvedené částky sečtěte a vynásobíte počtem dnů, kdy byl otec v odlehčovací službě, vyjde Vám maximální částka, kterou by měl otec za využití služby uhradit. Cenu jste se měl dovědět předem, což se  předpokládám stalo tím, že byla uvedena přímo ve smlouvě, v příloze smlouvy, případně ceník služeb je vyvěšen na webových stránkách poskytovatele. Pokud byla taková smlouva oprávněnou osobou podepsána, nezbude, než peníze za službu uhradit.

S pozdravem PhDr. Leoš Spáčil
Poradna NRZP ČR Brno
Dotaz č. 4730 | 2016-10-20 11:17:43 | kategorie 2
Svépravnost u osob s demencí a nakládání s finančními prostředky těchto osob
Tisk

Dobrý den,

pracuji v domově se zvláštním režimem pro osoby s Alzeheimerovou chorobou a dalšími typy demencí. Naši uživatelé mají u nás uloženy peníze na depozitním účtu. Stává se nám, že si rodina peníze přichází vybrat. Potřebovala bych vědět, kdy je možné rodině peníze vydat a kdy to možné není a dále, jestli osoby s demencí - často jen ležící, nemluvící, plně odkázány na pomoc druhých mohou být osoby svéprávné, nebo jestli by v takém případě neměly mít omezení k právním úkonům - mě zajímá zejména co se týká hospodaření s penězi. Dále bych se chtěla zeptat jaký je rozdíl mezi generální plnou mocí a opatrovnictvím stanoveným soudem. Děkuji

Odpověď - 2016-10-24 12:21:52
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

bohužel naše poradna neposkytuje služby odborného sociálního poradenství pro organizace, sociální zařízení ani jejich zaměstnance.

Každopádně pokud vydáváte peníze svého klienta osobě, která není jeho opatrovníkem (předpokládám, že všichni mají soudem stanoveného opatrovníka), a není k vyzvednutí peněz zmocněna, jde o protiprávní jednání. Proto si velmi dobře pohlídejte, komu vydáváte svěřené peníze.

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dotaz č. 4707 | 2016-09-23 13:08:40 | kategorie 2
svéprávnost
Tisk

Dobrý den,

touto cestou bych Vás chtěla požádat o vysvětlení některých záležitostí ohledně omezení svéprávnosti.

Pracuji v zařízení poskytující ambulantní a pobytové sociální služby osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Někteří z našich uživatelů jsou omezeni ve svéprávnosti, a to ještě za doby účinnosti starého občanského zákoníku.

Nevím, jestli to dobře chápu, ale dočetla jsem se, že osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákona 89/2012 nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona omezena, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynutím tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak. Zákon neříká, zda je povinností opatrovníka znovu žádat o omezení způsobilosti, ale říká, že pokud se nepožádá, nabude tato osoba svéprávnosti. Proto, není-li osoba schopna se o sebe skutečně postarat, měl by opatrovník o omezení způsobilosti zavčas požádat, aby soud rozhodl před nabytím způsobilosti.

Jelikož je v zařízení řada činností, které jsou závislé na tom, zda je člověk svéprávný či nikoli, je pro nás důležité znát právní způsobilost všech uživatelů.

Moje otázky zní:

1.    Pokud máme listiny o jmenování opatrovníka vystavené před účinností NOZ, musíme, můžeme nebo jak si to vyložit, od uživatelů či jejich rodin zjišťovat aktuální stav svéprávnosti?

2.    Jsou uživatelé (opatrovníci) povinni změnu svéprávnosti nám nahlásit sami bez vyzvání?

3.    Máme vyžadovat listiny o jmenování opatrovníka vystavené po účinností NOZ?

4.    Pokud nebudeme mít k dispozici listiny o jmenování opatrovníka vystavené po účinností NOZ, máme uživatele po třech letech, tj. v roce 2018 pokládat za svéprávné?

5.    Máme do 3 let při jednání s uživatelem postupovat dle starých listin o opatrovnictví.

 

Velice Vám děkuji za radu.

Odpověď - 2016-09-26 14:51:21
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

bohužel naše poradna neposkytuje služby odborného sociálního poradenství pro organizace, sociální zařízení ani jejich zaměstnance. Forma nastavení kontroly správnosti podkladů a rozhodnutí je pouze ve Vaší kompetenci. Každopádně se Vás jednání o průběhu řízení o omezení svéprávnosti, pokud nejste účastníkem takového řízení, netýká a nejste tedy oprávnění do něj jakkoli zasahovat. Opatrovník by Vám měl sdělit skutečnosti rozhodné pro poskytování služby jen v případech stanovených zákonem, popř. ve Smlouvě. 

Máte-li problém v nastavení poskytování služby obraťte se na zřizovatele, popř. MPSV.

Děkujeme za pochopení. 

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Dotaz č. 4416 | 2016-02-02 13:32:02 | kategorie 2
sleva za poskytování sociální služby
Tisk

Dobrý den,


jsem uživatkou sociální chráně bydlení - zřizovatel Olomoucký kraj. Úhrady za poskytování základních činnosti jsou stanoveny na základě § 17 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - tak to máme v ceníku napsané.

Pan řídící domova mi řekl, že od července 2016 bude rekonstrukce bytových jader v 39 bytech. Nabízí ubytování po dvojcích v uvolněných bytech.

A taky nám řekl, že po dobu rekonstrukce máme bydlet u rodiny. 

Mám po dobu rekonstrukce, kdy nebudu v domově platit nájem jako vždycky?

Slyšela jsem, že mám dostat slevu, když nebdu doma.

Platíme 170 Kč za jeden den. Platit nájem v domově a přispívat mladým je pro mě těžké, mám malý důchod.

Dcera mi říkala, proč mám platit tam i u ni.

Jakou slevu mám od pana řídícího dostat a proč?

Děkuji za odpověď

Antonie Malá

 

 

Odpověď - 2016-02-03 12:09:17
Aktualizace - 0000-00-00 00:00:00
Tisk

Dobrý den,

na Váš dotaz nelze jednoznačně odpovědět. Chápeme-li to dobře, ředitel Domova Vám tedy nabídl dvě možnosti - přestěhovat se v průběhu rekonstrukce na dobu nezbytně nutnou do jiného bytu v rámci domova, či pobývat u rodiny. V obou případech lze požadovat slevu z ceny nájmu. Jde o přiměřenou slevu a o jejím vyčíslení je nutné jednat s Domovem. Příkladem může být rozdíl v ceně za jednotlivé ubytování dle ceníku. Můžete také, pokud budete bydlet u dcery, žádat o prominutí nájemného.

Každopádně doporučuji celou věc smluvně ošetřit ještě před začátkem rekonstrukce, aby následně nedocházelo ke zbytečným nesrovnalostem.

V případě podrobnější konzultace se ozvěte přímo do poradny, kontakty naleznete zde.

S pozdravem Mgr. Jana Bendová
Poradna NRZP ČR v Brně
Stránka:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198

E-poradna

Tisk / Předčítání (otevře se nové okno)

E-poradna se zaměřuje na problematiku:

Cílová skupina poradny (bez omezení věku):

Do cílové skupiny patří klienti, kteří uzavírají nebo již mají uzavřenou dohodu o poskytování sociální služby nebo se o některou sociální službu teprve zajímají a nemají dostatek kvalifikovaných informací.
Jedná se jak o klienty - uživatele ambulantních nebo terénních sociálních služeb, tak klienty - uživatele sociálních služeb poskytovaných některým z pobytových zařízení.

Poradna je přístupná i dalším osobám, např. osobám bez přístřeší, dlouhodobě nezaměstnaným, osobám z národnostních menšin a jejich rodinným příslušníkům. Těmto osobám je však poskytováno výhradně základní sociální poradenství podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

mapa
Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Náš sponzor Logo_PP nokd_logo_horizontalnilogo_nadacni_kimex logo CP1
Sbírka Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

číslo účtu je: 248896031 / 0300

Sbírka je určena na financování těchto projektů:

Informovanost osob se zdravotním postižením o možnosti získání euroklíče.
Informovanost o místech osázených eurozámky.
Nákup klíčů pro osoby se zdravotním postižením.

Podpora poradenství NRZP ČR, nyní můžete přispět ONLINE.

V měsící únoru došlo na sbírkový účet 3700,- Kč.

Celková částka na sbírkovém účtu je 7400,- Kč.

Všem dárcům předem děkujeme.

© 2010 Všechna práva obsahu vyhrazena. | Národní rada osob se zdravotním postižením ČR.